Výprava do břidlicových štol v Hrubé Vodě

· 5 min čtení

Pokud jste někdy zavítali na Hrubou Vodu do míst, která se nachází vysoko ve svahu nad resortem a hotelem Hluboký dvůr, možná jste narazili na jeden ze dvou zarostlých vchodů do břidlicových štol Libor a Klára.

Štoly jsou uzavřeny a veřejnosti nedostupné, měli jsme však štěstí a jednou znich, pojmenovanou „Libor“, nás provedl její někdejší správce a znalec v oboru Petr Strohalm.

V těchto svazích se nachází ložisko břidlice Hrubá Voda (foto: Petr Hladík)
V těchto svazích nad hotelem Hluboký dvůr se nachází ložisko břidlice Hrubá Voda (foto: Petr Hladík)

Těžba štípatelné břidlice

Těžba byla prováděna zejména hlubinným způsobem a ve své době patřil důl v Hrubé Vodě k nejmoderněji vybaveným břidlicovým dolům. O intenzitě těžby svědčí velmi rozsáhlé, dodnes zachované dobývky, kterými je ložisková poloha prakticky souvisle vydobyta od povrchu až na úroveň horizontu štoly Libor (456 m n. m.) v délce cca 1,2 km. Ložisko je otevřeno úvodním překopem - štolou Klára (422 m n. m.).

Geologie a mapa ložiska

Ložisko břidlice Hrubá Voda se nachází na jižním okraji Oderských vrchů při úpatí Nízkého Jeseníku, přibližně 14 km SV od Olomouce. V minulosti poskytovalo jednu z nejkvalitnějších surovin v ČR a celkové zásoby zdejší břidlice byly odhadnuty na 400 tis. m³.

Začalo to v prvohorách

Břidlice v Hrubé Vodě a lomech údolí řeky Bystřice vznikala sedimentací jemného klastického materiálu před více než 300 mil. l. v období spodního karbonu v mladších prvohorách.

V břidlicích lze nalézt velké množství fosilií a fosilních stop. K nejčastějším patří stopy Dictyodora liebaena, různé druhy goniatitů, měkkýši Posidonia becheri, a přesličky rodu Archaeocalamites.

Těžba břidlice v 18. – 19. stol.

Historie hlubinného dobývání štípatelné břidlice zde sahá do druhé poloviny 18. stol. – těžba začala kolem roku 1776. K největšímu rozmachu však došlo až v 19. stol. v období průmyslové revoluce, kdy se prvotřídní břidlice z Hrubé Vody vyvážela do celého Rakouska Uherska.

Pohled do štoly Libor – Hrubá Voda
Pohled do štoly Libor

Gramofonové desky z břidlice

Kromě stavebního využití byla břidlice v této lokalitě také speciálně technologicky upravována a drcena na jemný prach, z něhož se následně vyráběly gramofonové desky.

Poválečný útlum těžby

Těžba a zpracování hrubovodské břidlice je úzce spojena s místním sudetským obyvatelstvem, jehož odsunutím po II. světové válce a následném nedostatku pracovních sil, došlo k přerušení těžební činnosti. Poválečné znárodnění přineslo další úpadek a zastavení těžby.

Pohled do štoly Libor (foto: Petr Hladík)
Ve štolách nacházíme zařízení pro rozvod stlačeného vzduchu z období před II. světovou válkou i nápisy psané azbukou, které zde zanechali sovětští vojáci, okupující v letech 1968–1991 nedaleký vojenský prostor Libavá. Prosakující povrchová voda tvoří na stropech štol krystaly.

Novodobá historie 1989–2002

Novodobé průzkumné práce byly na ložisku zahájeny v r. 1989 zpřístupněním starší štoly Libor, která je 3. těžebním horizontem ložiska 456 m n. m. Do r. 1992 těžbu provádělo JZD Velký Týnec. Zásoby na úrovni horizontu štoly Libor však byly prakticky vyčerpány historickou těžbou a z tohoto důvodu byly další práce zastaveny.

Štola Klára

V roce 1993 byl proveden vrtný průzkum na ověření hloubkového pokračování ložiskové polohy na výškové úrovni 420 m n. m. Na základě pozitivních výsledků následně nový majitel, Moravská těžební, a. s., zahájil otvírku nižšího těžebního horizontu vyražením otvírkového překopu štoly Klára, která byla dokončena roku 1997 v délce cca 325 m.

Na těžebním horizontu štoly Klára bylo ložisko rozfáráno slednými překopy v celkové délce cca 150 m. Těžba byla ukončena v roce 2002.

Štola Klára – Hrubá Voda
Ložisko je otevřeno úvodním překopem do štoly Klára

Hrubá Voda – ráj netopýrů

Opuštěné štoly Libor a Klára a další místa poblíž poskytují úkryt pro 11 druhů netopýrů. Je to značný podíl z 26 druhů netopýrů, žijících v České republice. To z Hrubé Vody činí evropsky významnou lokalitu (EVL).
Hrubovodští letouni
Řeč bude o příslušnících řádu letounů - Chiroptera, tedy netopýrech a vrápencích, kteří přečkávají zimu v podzemních prostorách, vzniklých při těžbě břidlice, rud a při ražbě vodních štol v Hrubé Vodě.
Video: Tajemná výprava na Hrubou Vodu do štoly Klára (2018) / zdroj: YouTube

Pozn. autora: Informační tabulky označující štoly Klára a Libor na Hrubé Vodě byly v době psaní článku (2010) z neznámého důvodu přehozeny, nenechte se tedy zmást špatným značením. V žádném případě do štol nevcházejte, jsou zde nebezpečná místa, překopy apod.!

Petr Plíska

Zdroje:

Mohlo by vás také zajímat:

Stručná historie hradu Hluboký | Magazín Hlubočky
Hluboký je dnes již málo patrná zřícenina středověkého hradu bergfritového typu, který nechal postavit po roce 1340 olomoucký biskup Jan VII. Volek jako své soukromé sídlo na levém svahu břehu řeky Bystřice v Hrubé Vodě.

Související příspěvky

Rozmarné léto v Burk(ině Faso)
· 7 min čtení
Otázky o medu
· 7 min čtení
Pověst o Ladermonovi
· 4 min čtení
Školní zvon z Hrubé Vody
· 3 min čtení