Nález raně středověké keramické zásobnice ze 12.–13. stol.

· 6 min čtení

Opravdu se nepamatuji, a není mi ani známo, zda by se na území naší obce Hlubočky s výjimkou hradu Hlubokého prováděl archeologický průzkum, na základě nálezu historického artefaktu nedaleko obydlených částí vsi. 11. duben 2020 se tedy může pravděpodobně zapsat do dějin obce jako den D.

Lokalita nálezu v Hlubočkách
Lokalita nálezu v Hlubočkách

Předcházel tomu náhodný nález zlomku staré keramiky jednoho našeho občana, který hledal kameny do své skalky. Ale jen díky tomu že se s tímto nálezem pochlubil své dceři, která po jeho souhlasu oslovila vedoucího pracovníka historického ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci pana Filipa Hradila, bylo možné uskutečnit samotný průzkum.

K získání artefaktů došlo v místech pod pařezem na severním svahu kopce, na němž se dnes rozkládá Ski areál Hlubočky. Ze zaslaných fotografií, které byly získány přímo v místě nálezu vyplývalo, že jde o několik desítek zlomků pocházejících z raně středověké zásobnice – velké nádoby z pálené hlíny.
Pod tímto pařezem byla nalezena středověká keramická zásobnice z 12.-13. stol.

Dne 14. dubna 2020 tedy proběhlo ohledání místa nálezu za účasti Filipa Hradila, Lukáše Hlubka a Martina Skopalíka z Vlastivědného muzea v Olomouci a samozřejmě i přímých účastníků tohoto ojedinělého nálezu.

Během prozkoumání místa se podařilo vyzvednout několik dalších zlomků pocházejících ze zásobnice, nicméně přímo pod pařezem nebyla zjištěna žádná archeologicky pozitivní situace (například jáma nebo vrstva obsahující další nálezy), kterou by bylo možné s dosud nalezenou keramikou spojovat. Tím pádem se zdá nejpravděpodobnější, že se jednotlivé zlomky sesunuly vlivem eroze z vyšších poloh svahu. V okolí místa nálezů proběhl také průzkum pomocí detektoru kovů, ale podařilo najít pouze recentní nálezy, z nichž za zmínku stojí pouze drobné mince z průběhu 20. století.

Keramická zásobnice z 12.–13. stol.

Z výkopu pod pařezem bylo zajištěno celkem 51 fragmentů keramiky, z nichž některé je možné slepit k sobě, zejména v místech okraje a dna nádoby. Je tedy vysoce pravděpodobné, že původně šlo o jednu nádobu. Její okraj je vodorovně seříznutý a zesílený. Jeho vnější stranu zdobí rýhy. Pod hrdlem se nachází plastická lišta s pásem vrypů. V hrdle registrujeme jeden otvor o průměru 8 mm, nejspíše pozůstatek po opravě praskliny pomocí kovové svorky. Tělo nádoby pokrývá kombinace širších žlábků a vlnic. Vnější povrch kryje nanesená vrstvička engoby béžové až hnědé barvy. Keramické těsto obsahuje značnou příměsí tuhy.

Střepy raně středověké keramické zásobnice nalezené v kopci u Skiareálu Hlubočky
Střepy raně středověké keramické zásobnice nalezené pod pařezem v kopci u Skiareálu Hlubočky

Důkaz o dřívějším osídlení našeho regionu?

Podle typologie zásobnic publikované v časopise Archeologické rozhledy v roce 1979 – od Vladimíra Goše a Jiřího Karla – ji můžeme přiřadit k typu II. B.

Tyto nádoby mají těžiště svého výskytu zejména v průběhu 12. století, i když lze připustit dataci i do první poloviny 13. století. Zásobnice II. typu evidujeme na většině raně středověkých lokalit v prostoru střední Moravy.

Uvést je můžeme například z areálu hradiska v Moravičanech, sídlišť v Mohelnici, Lošticích, Řimicích, Nákle, Velkém Újezdu, Stádle nebo z areálu dnešního města Olomouce. Podle dobře dochovaných zásobnic šlo o nádoby vysoké až 50 cm. Přepokládá se, že zásobnice sloužily k uchovávání nejrůznějších komodit (např. zrní nebo luštěnin).

Jejich zvýšenou koncentraci zaznamenáváme zejména těch na archeologických lokalitách, kde byl buď terén s vysokou hladinou spodní vody, popřípadě tam, kde pro vykopání jámy do země za účelem uskladnění potravin bylo překážkou tvrdé podloží (například kamenitá půda, skála atd.).

Objevená raně středověká zásobnice indikuje možné sídelní aktivity na svazích Nízkého Jeseníku už v průběhu 12. století. O osídlení v prostoru Nízkého Jeseníku v době před tzv. velkou kolonizací v druhé polovině 13. století máme dosud jen velmi mlhavé informace. Už historik František Hrubý ve své knize Severní Morava v dějinách připouštěl, že během první poloviny 13. století mohlo dojít k osídlení Libavska, Jívovska a Domašovska.

První písemné prameny k osídlení Nízkého Jeseníku

Podle analýzy písemných pramenů to naznačují zejména různá toponyma slovanského původu užívaná například při vytyčování hranic. První jednoznačně doloženou vesnici na náhorní plošině Nízkého Jeseníku najdeme v soupisu majetků olomouckého biskupství sestaveném mezi lety 1136–1141, kde je zmíněná vesnice Varhošť na Libavsku. Za nejistou můžeme považovat existenci ves Domašov u Šternberka, která je uvedena v listinném falzu hlásícím se do roku 1220.

Archeologické práce v místě naleziště
Archeologické práce v místě naleziště

Poustevníci na Libavsku

V kopcovité krajině Nízkého Jeseníku lze samozřejmě předpokládat pohyb jednotlivých osob či menších skupin (např. obchodníků, lovčích, brtníků, pastevců, dřevorubců, uhlířů, poustevníků), kteří zde mohli přebývat i dlouhodobě. Například olomoucký údělný kníže Bedřich daroval roku 1169 rajhradskému klášteru místo zvané Hranice a do zdejších lesů byl vyslán poustevník Jurik, který měl mýtit a kultivovat toto místo.

Další poustevník Abrahám pobýval v lese Střelná na Libavsku, kde měl svou modlitebnu. Zároveň si spolu s bratry Ezauem, Izákem a Blažejem vymohl u moravského markraběte svolení umožňující tuto modlitebnu povýšit na klášter svaté Trojice, Panny Marie a svatého Jiří. Je pravděpodobné, že část modlitebny nebo kláštera se podařilo odkrýt na katastru obce Olejovice v 30. letech 20. století během výzkumu K. Schirmeisena.

Nicméně podstatná část nálezů se v průběhu dalších let poztrácela. Do současnosti se dochovala pouze kolekce pozdně románských reliéfně zdobených dlaždic, které jsou dnes uložené ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Nalezená raně středověká zásobnice z Hluboček představuje nový doklad možného osídlení Nízkého Jeseníku v průběhu 12., popřípadě v první polovině 13. století. Zároveň může naznačovat dřívější založení vsi Hlubočky, která se v písemných pramenech objevuje až roku 1364 jako parua Hluboky.

Pavel Petržela a Lukáš Hlubek (odborná část textu)

Mohlo by vás také zajímat:

Kdo hledá, najde | Magazín Hlubočky
Tuto odvěkou moudrost, která provází lidstvo od nepaměti, si jistě mnozí z nás vyzkoušeli sami na sobě. Lidé odnepaměti sbírají kdeco a jsou jistě potěšeni touto vášní, stejně jako nálezce zlatého dukátu z r. 1789 v katastru Hluboček.
Stručná historie hradu Hluboký | Magazín Hlubočky
Hluboký je dnes již málo patrná zřícenina středověkého hradu bergfritového typu, který nechal postavit po roce 1340 olomoucký biskup Jan VII. Volek jako své soukromé sídlo na levém svahu břehu řeky Bystřice v Hrubé Vodě.

Související příspěvky

Rozmarné léto v Burk(ině Faso)
· 7 min čtení
Pověst o Ladermonovi
· 4 min čtení
Školní zvon z Hrubé Vody
· 3 min čtení
Ervin – proměny jednoho místa
· 5 min čtení
Historie hasičského sboru v Hlubočkách
· 10 min čtení