Historická těžba zlata a dalších kovů v Mariánském Údolí

· 7 min čtení

V širším okolí Hluboček se vyskytuje několik pomístních názvů, které se váží ke zlatu. V Mariánském Údolí máme potok a údolí Zlatý důl. Na Hrubé Vodě v ohybu Bystřice u domova důchodců, blízko štoly Panny Marie Sněžné, je staré důlní dílo zvané dříve Goldloch (něm. zlatá díra) a les u Lošova i jedna tamní ulice jsou nazývány Zlaté doly.

Lošov - Zlaté doly
Lošov - Zlaté doly

Taková koncentrace zlata v pojmenováních není jistě náhodná a lokality byly a jsou předmětem zájmu řady geologů. Před několika lety vyšel článek o historických důlních dílech ve velkobystřickém rudním revíru, kam Mariánské Údolí spadá, jenž byl výsledkem několikaletého výzkumu.

Z obsáhlého odborného článku zde přinášíme kratší shrnutí, doplněné informacemi z dalších zdrojů. Vedle toho se téma objevilo ještě v časopisu Minerál v článku: Nové poznatky k hornickému revíru v Mariánském Údolí u Olomouce.

Geologie oblasti

Zmíněný rudní revír se nachází v jižní části Domašovské vrchoviny a patří k němu zbytky důlních prací, které jsou lokalizovány na katastrálním území obcí Velká Bystřice, Hlubočky, Lošov a Radíkov.

Revír je součástí moravického souvrství, náležejícího do spodního karbonu, tedy do mladších prvohor. Pro toto souvrství jsou typické tmavé jílovité břidlice a pásy hrubozrnných drob, ale hydrotermální, křemen-karbonátové žíly v těchto horninách obsahují olověno-stříbrné, měďnaté a železné rudy i menší příměs zlata.

Lokalita kolem potoka Zlatý důl - mapy.cz

Rýžování

Zlato se rýžováním z říčních sedimentů Bystřice a jejích přítoků získávalo od nejstarších dob, o čemž svědčí zbytky rýžovnických sejpů (sypané hromady propraného štěrku a písku) mezi Velkou Bystřicí a Domašovem nad Bystřicí. V pramenné oblasti řeky se ostatně nachází ves s výmluvným jménem Rýžoviště, dříve Braunzejf/Braunseifen (něm. hnědé sejpy). Řeka bohužel většinu těchto stop vymazala při povodních a přirozených změnách koryta.

Potok Zlatý důl – zde se rýžovalo zlato
Potok Zlatý důl – zde se rýžovalo zlato

Pravostranný přítok Bystřice, potok Zlatý důl, tak vodnatý není a z jeho koryta i zachovalých hald po rýžování byly roku 2005 odebrány vzorky ke stanovení obsahu těžkých minerálů. Autoři studie uvádějí:

Zhruba v polovině údolí potoka Zlatý důl v blízkosti dvou chatek s břidlicovým lůmkem se nachází nejrozsáhlejší pozůstatky hornické činnosti…

Jsou jimi deprese po propadajících se důlních dílech, vytěžená hlušina nebo studánka, která je ve skutečnosti vývěrem důlních vod.

Přehrada pod lošovskou hvězdárnou na potoku Zlatý důl - Google mapa

Podzemní těžba

Rýžováním se však vytěžilo jen poměrně malé množství kovu v porovnání s možností podzemního dobývání. Další vzorky měly proto doložit obsah drahého kovu přímo v hornině v podzemních štolách, které byly založeny už ve středověku a v jejichž ražení se pokračovalo ještě po roce 1800.

Velkému časovému rozpětí odpovídá i rozdílná technologie a tudíž i různá tvářnost raženého důlního díla. V místě pozdějšího Mariánského Údolí byly zkoumány čtyři štoly: štola František (do r. 1800 zvaná Dědičná), štola Kristova pomoc, štoly Jan a Goldgrund spolu se dvěma šachticemi (viz mapka).

Štoly ve Velké Bystřici

Ve Velké Bystřici to byla štola u vojenského překladiště, která byla objevena právě díky jeho výstavbě na začátku devadesátých let minulého století (v té době byla ještě v celém profilu zatopena a při průzkumu potápěčem byla zjištěna délka 30 metrů, pak následoval zával přes celý profil štoly) a štola u Petrova mlýna nad Velkou Bystřicí.

Zlatá horečka

O nakažlivosti zlaté horečky, jejímž příznakem byl opakovaný návrat prospektorů do těchto míst, svědčí slova autorů článku:

„Počátky důlních prací jsou datovány do 12. století (těžba rud stříbra a olova je spojována s ražbou denárů v Olomouci v průběhu 11. a 12. století), další etapa probíhala v 15. až 16. století. Poslední neúspěšné pokusy o těžbu proběhly v 18. až 19. století, roku 1812 jsou veškeré práce ukončeny.”
Želízko - starý hornický nástroj nalezený ve Zlatém dole
Želízko - starý hornický nástroj nalezený ve Zlatém dole

Martin Janoška uvádí zajímavou historickou souvislost:

„První písemné zprávy o dolování (v okolí Velké Bystřice, pozn. autora) pocházejí z 16. století (rok 1524), … dále pak z let 1744 a 1766, kdy v Rakousku vyvstala potřeba najít náhradní zdroje nerostných surovin za válkou ztracené Slezsko. Roku 1771 se těžilo ve štolách Goldgrund a Marie Sněžná (na Hrubé Vodě, pozn. autor) … Ještě v roce 1816, údajně po nálezu ryzího stříbra, se doly naposled otevřely …”

Počátky železáren

Po skončení těžby v desátých letech 19. století nastává zcela nová éra. Jak uvádí David Papajík v Dějinách obce Hlubočky, byly roku 1824 pozemky i s dolem Panny Marie Pomocné v kopci Krávný propůjčeny Josefu Zvěřinovi, který se namísto těžby rud mědi, stříbra či zlata zaměřil na výrobu zcela jiného kovu - začal zde stavět vysokou pec.

Zvěřina patrně využil místní zdroj železné rudy, jehož ložisko však bylo v porovnání např. s Moravským Berounem nebo Horní Loděnicí nevýznamné. Osada Mariánské Údolí, která díky založení železáren vznikla, má své jméno právě od Těžířstva Panny Marie Pomocné.

Kaple Panny Marie Bolestné

Ústí štoly František s Kaplí Panny Marie Pomocné
Ústí štoly František s Kaplí Panny Marie Bolestné

Kaple Panny Marie Bolestné (či spíše její předpokládaná předchůdkyně) v bezprostředním sousedství štol, je dílem horníků, kteří při své nebezpečné profesi pomoc ochránkyně potřebovali.

Svaté obrázky, sošky ale dokonce i oltáře umísťovali přímo do štol. Výklenky, které se našly v kamenné vyzdívce štoly František (viz foto) sloužily pravděpodobně právě k jejich umístění.

Štola František s výklenky
Štola František s výklenky

Zlato ze Zlatého dolu

Odebrané vzorky ze štol byly před pár lety podrobeny analýze ve specializované laboratoři v Kutné Hoře. Pouze v jednom ze vzorků bylo zjištěno zlato a to v množství 11,9 ppm, což odpovídá 11,9 gramu na tunu horniny.

Jiná byla situace v sedimentech potoka Zlatý důl. Na místě označeném v mapce (Au) byl odebrán jeden z dvanácti vzorků pro rýžování neboli šlichový průzkum a ten obsahoval zlato ve hmatatelné formě. Nešlo o žádný velký kus kovu, jak je vidět na snímku. Autoři výzkumu jej charakterizují takto:

„Zlato tvoří drátek dlouhý 1,5 mm o průměru cca 0,1 mm na jedné straně rozšířený o nepravidelný útvar … tato zlatinka má proměnlivé chemické složení - obsahuje 17 až 40 hmotnostních procent stříbra.”

Vedle toho byla v odvalech zjištěna řada minerálů jako: dolomit, kalcit, galenit, chalkopyrit, pyrit, sfalerit ad.

Zlato nalezené v údolí Zlatý důl – Hlubočky
Zlato nalezené v údolí Zlatý důl

Na závěr se sluší poděkovat odborníkům za odvedenou práci, která vnesla do otázky výskytu zlata v Hlubočkách více světla, takže je napříště zbytečné se přít, zda tady onen, pro lidstvo tak fascinující kov byl, či nebyl.

Zpracováno podle:

  • Novotný, P. - Král, J. - Zbirovský, J. (2008): Ověřovací práce v historických důlních dílech ve Velkobystřickém rudním revíru. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci.
  • Král, J.: Nové poznatky k hornickému revíru v Mariánském Údolí u Olomouce. Minerál-svět nerostů a drahých kamenů. roč. XVI, 2008/6.
  • Janoška, M.(2001): Nízký Jeseník očima geologa. Olomouc.
  • Staněk, S. (1997): Tajemství Podzemí. In: Hvězda pod Rozsuticí. Moravský Beroun.
  • Autor děkuje Ing. Pavlu Novotnému z Vlastivědného muzea v Olomouci za laskavé poskytnutí snímků a připomínky.
  • Foto: J. Král (9), T. Lehotský (10), P. Rozsíval (7), J. Zbirovský (6), J. Zimák (11) a autor (3, 4, 5, 12)
  • Barevná mapka: J. Zbirovský

Marek Bohuš

Mohlo by vás také zajímat:

Výprava do břidlicových štol v Hrubé Vodě | Magazín Hlubočky
Pokud jste někdy zavítali na Hrubou Vodu do míst, která se nachází vysoko ve svahu nad resortem a hotelem Hluboký dvůr, možná jste narazili na jeden ze dvou zarostlých vchodů do břidlicových štol.

Související příspěvky

Rozmarné léto v Burk(ině Faso)
· 7 min čtení
Otázky o medu
· 7 min čtení
Pověst o Ladermonovi
· 4 min čtení
Školní zvon z Hrubé Vody
· 3 min čtení
Ervin – proměny jednoho místa
· 5 min čtení