Stručná historie hradu Hluboký v Hrubé Vodě

· 10 min čtení

Hluboký je dnes již málo patrná zřícenina středověkého hradu bergfritového typu, který byl postaven po roce 1340 na levém břehu řeky Bystřice ve svahu naproti dnešnímu hotelu Akademie v části obce Hlubočky – Hrubá Voda. V minulosti plnil důležitou funkci při střežení obchodní stezky v údolí z Olomouce do Slezska.

Možná podoba hradu Hluboký podle Jana P. Štěpánka (kresba Jan Heřman)
Možná podoba hradu Hluboký podle Jana P. Štěpánka (kresba Jan Heřman)

Hrad Hluboký (Castro Luboki, Castrum Hluboki, Gesloss Hlowuky) měl jádro s trojúhelníkovou dispozicí o délce 60 m, které převyšuje své okolí o 12 metrů. Na jihu a částečně na východě mělo zděný parkán. Na západním skalnatém srázu stál hradní palác o rozměrech 35 x 9 m. Sousední štíhlá válcová věž (bergfrit), která chránila bránu na jihovýchodě měla průměr asi 8 m a zdi 1,6 m silné, což ukazuje, že její vnitřní prostor mohl být obyvatelný.

Významní majitelé hradu

Hluboký nechal postavit někdy po roce 1340 jako své soukromé sídlo olomoucký biskup Jan VII. Volek, který byl nemanželským synem krále Václava II. a tím také nevlastním bratrem zavražděného Václava III. a královny Elišky Přemyslovny (manželky Jana Lucemburského a matky Karla IV.).

Po biskupově smrti († 27. září 1351) zdědil hrad Hluboký (Castro Luboki) jeho synovec – král a budoucí císař Karel IV., který jej však hned 17. října 1351 dal k dispozici svému bratrovi, moravskému markraběti Janu Jindřichovi Lucemburskému. Hrad Hluboký se tedy stal, vedle nedalekého hradu Tepenec (Karlsburg) v bělkovickém údolí, dalším zeměpanským sídlem. Markrabě Jan Jindřich však na něm nikdy trvale nepobýval.

Purchravius de Hobuk – hlubocký purkrabí

Hrad Hluboký byl spravován purkrabími jmenovanými markrabětem. Roku 1370 zde působil jako purkrabí Ješek Zub. V roce 1371 dostal za věrné služby markraběti doživotní funkci purkrabího a hospodářské zázemí hradu významný šlechtic erbu poloutrojčáří Půta z Holštejna († 1379).  

Moravské markraběcí války

Moravské markraběcí války bylo neklidné období bojů, šarvátek, loupežení a bezpráví, které se odehrávalo po smrti Karla IV. († 29. listopadu 1378), kdy se začal postupně hroutit řád jak v zemích Koruny české, tak i v Říši. Na Moravě v té době vládli společně synové Jana Jindřicha († 12. listopadu 1375), bratři Jošt a Prokop Lucemburští, mezi nimiž se rozhořel boj o dědictví.

Během první moravské markraběcí války v letech 1381–1382 se hradu zmocnil vysoce postavený bohatý šlechtic, pozdější moravský zemský hejtman a nejvyšší purkrabí českého království Lacek z Kravař a Helfštejna.

Na počátku markraběcích válek se Lacek přiklonil na stranu markraběte Prokopa Lucemburského a dobyl hrad Hluboký, který mu zůstal i po skončení bojů, kdy se stal naopak věrným stoupencem jeho staršího bratra – markraběte Jošta.

Možná podoba hradu Hluboký podle M. Plačka s erbem pánů z Kravař (kresba Jan Heřman)
Možná podoba hradu Hluboký podle M. Plačka s erbem pánů z Kravař (kresba Jan Heřman)

Dědičná držba pánů z Kravař

Zatímco Půta z Holštejna byl pouze purkrabím na hradě, Lacek z Kravař ho získal do dědičné držby. V roce 1406 zapsal markrabě Jošt do dědičného vlastnictví Lackovi hrad Hluboký se dvěma celými vesnicemi Nepřívazí a Hlubočkami, polovinu vsi Posluchova a vsí Hrdibořice. Hrad mohl osadit svou posádkou a mohl ho využívat až do konce svého života, jen ho nesměl bez svolení markraběte nikomu prodat.

Po smrti Lacka z Kravař koncem roku 1416 zde sídlili příbuzní pánů z Kravař, a to raduňská větev rodu z Tvorkova. Hrad připadl Prokopu zvanému z Hlubokého a Raduně, který patřil do úzkého okruhu dvořanů mocného Jindřicha Plumlovského z Kravař, a pravděpodobně i padl po boku svého ochránce na straně katolického císařského vojska v bitvě pod Vyšehradem proti husitům 2. listopadu 1420.

Pod kališnickou vlajkou

Během 20. let 15. století ovládal hrad Hluboký syn Ondřeje z Tvorkova Dobeš, který měl velké sympatie k husitské straně na Moravě. Situace katolíků se po roce 1423 neustále zhoršovala a ve velkém ohrožení se ocitla i katolická bašta na střední Moravě, město Olomouc.

Počátkem února 1425 husité dobili kartuziánský klášter v Dolanech (zvaný též Vallis Josaphat), který se stal jejich hlavní základnou. Jedním z bodů, pomocí kterých husité následně zablokovali Olomouc, byl vedle kláštera v Dolanech a hradu v Majetíně i hrad Hluboký.

Možná podoba hradu Hluboký podle M. Plačka (kresba Jan Heřman)
Možná podoba hradu Hluboký podle M. Plačka (kresba Jan Heřman)

Hluboké problémy s husity

Z doby obsazení Hlubokého husity pocházejí opakované naléhavé zprávy olomouckých měšťanů císaři Zikmundovi, markraběti Albrechtu Rakouskému, zemskému hejtmanovi Haškovi z Valdštejna a rakouským stavům, jak moc jim nepřítel škodí. Soudobý zápis z 23. března 1425 uvádí:

Husité se zmocnili kláštera v Dolanech a hradu Hlubokého a odtud působili městu (Olomouci) mnoho škod a pohrom. Kolem 20. března 1425 se sešli na hradě husitští velitelé s přívrženci opavského knížete Přemka, jehož zastupoval Mikuláš z Bludova. V důsledku jednání přešlo několik vlivných pánů, mezi nimi Ctibor z Cimburka, na husitskou stranu.

Tento neutěšený stav však netrval dlouho...

Dobývání katolickým vojskem

V srpnu roku 1426 přitáhla k hradu vojenská výprava katolíků vedených moravským zemským hejtmanem a vojevůdcem Haškem z Valdštejna. Hrad oblehli, po tuhém odporu husitů jej pomocí děl dobyli a kališníky vyhnali. Samotný hrad byl však tak silně poškozen, že již v té době z něj byly takřka ruiny.

Obraz: Hašek z Valdštejna na bitevním poli od V. V. Reinera (zdroj: Duchcovská obrazárna)
Obraz: Hašek z Valdštejna na bitevním poli od V. V. Reinera (zdroj: Duchcovská obrazárna)

Obávaný hrad

Po dobytí dal markrabě Albrecht Rakouský 26. srpna 1426 hrad Hluboký a hlubocké panství lénem Janovi ze Sovince a Pňovic pod podmínkou, že hrad nebude opraven. Olomoučtí katolíci měli totiž obavu, že by se zde znovu mohli usadit kališníci.

Když Jan zemřel († 1430), ujal se nakrátko hradu opět Dobeš z Tvorkova, avšak již od roku 1433 je jako majitel uváděn Bernard ze Žerotína. Od roku 1437 je hrad označován jako zřícenina, nazývaná též „Pustý zámek“ (Wüsstes Schloss).

Mikoláš Aleš - Nad hrobem božího bojovníka
Mikoláš Aleš - Nad hrobem božího bojovníka

Podoba hradu Hluboký

Podle Miroslava Plačka leželo hradní jádro v nadmořské výšce 458 metrů a mělo trojúhelníkový půdorys. V severozápadní části se nacházel palác, na jižní a východní straně hrad obíhal parkán. Širokou a plochou šíji před hradem přetíná 10 m široký a 2,5 m hluboký příkop, který je lemován z obou stran dodnes dobře patrnými náspy.

Větší (vnitřní) násep zahýbá a pokračuje podél východního boku, kde jsou stráně méně příkré než na opačném skalními zlomy formovaném srázu. Podle M. Plačka jsou k jihovýchodnímu ohybu valu připojeny reliéfní pozůstatky patrně srubových bašt, které umožňovaly boční střelbu směrem k přilehlým úsekům fortifikace. Tyto bašty byly vystavěny snad v dobách husitských válek.

Na přístupové straně se za valem nalézá plošina vstupního předhradí, na kterém vpravo od brány stávalo stavení s kamennou podezdívkou. Nalevo, na okraji druhého příkopu se nachází prohlubeň (patrně po vodním zdroji). Předhradí spojuje s hradním jádrem úzká šíje, která byla nasypána dodatečně pro odvoz materiálu lámaného z pozůstatků zdiva. Příkop má v čele šířku nejméně 19 metrů, ale po boku se zužuje.

Kreslíř středověkých hradů Jan Heřman se přiklání spíše k verzi Jana P. Štěpánka s tezí, že vstup před padacím mostem býval zalomen z důvodu, aby nešla brána prorazit beranidlem. Např. na hradě Krakovec a na Novém hradě u Kunratic je most zalomený na konci cca 2 m doprava, což souvisí s nástupem dělostřelby kolem r. 1410. Pokud by se útočníci s dělem dostali na kraj mostu, prostřelili by obě brány jedním výstřelem.

Kostlivec v brnění

Vzhledem k tomu, že na místě dosud nebyl proveden soustavný archeologický výzkum, další informace o podobě hradu nemáme. Přesto existuje několik nálezů z hradu Hlubokého.

V roce 1910 zde byly nalezeny železné šipky, v roce 1935 kostra v celém brnění, které bylo následně vystavováno v hotelu „Fisterhof” na Hrubé Vodě, roku 1984 pak keramické nádoby a masivní hrot střely kuše. Dodnes patrné jsou zbytky válcové věže, která zřejmě střežila hradní bránu. Na místě lze dnes ještě vidět hradní příkop a obranný val, nachází se tu i malé zbytky zdiva.

Pověst o hradu Hluboký

Ve své knize Pověsti o hradech a zámcích ji zpracoval Bohumír Štéger.

K Hlubokému se vztahuje pověst o loupeživém rytíři, který si svým nekalým řemeslem nadělal tolik majetku, že byl počítán mezi nejbohatší lidi v olomouckém kraji.

O svůj majetek se velmi obával, proto hrad nechával vždy uzavřen, a na hlásce seděly ve dne v noci stráže. Jednou přišel ke hradu žebrák, který poprosil zbrojnoše, aby jej nechali v hradu přespat. Ti se mu nejprve vysmáli, ale když jim řekl, že má u sebe měšec plný peněz, otevřeli bránu a spustili padací most.

Rytíř ucítil příležitost, žebráka pohostil a nalil mu víno, aby tvrdě spal. V noci pak přišel do žebrákovi jizby s mečem v ruce s úmyslem ho zabít a oloupit. Ten však spal jen na jedno oko. Pustil se s rytířem do zápasu, uhodil s ním o kamennou dlažbu tak, že zůstal ležet až do rána omráčený na podlaze. Tak ho tam našli i jeho zbrojnoši. Žebrák byl však už pryč i s pytlem s penězi.

Loupežník strašně zuřil, ale jeho vztek se za chvíli změnil v hrůzu když zjistil, že hrad je obležen ohromným vojskem a ten žebrák je oblečen v brnění jako jejich vojevůdce. Posádka odhazovala zbraně a nechtěla vůbec bojovat. Než se rytíř nadál, byl spoután provazy a stál před soudci. Vina byla jasná, a tak než bylo slunce nejvýš na obloze, houpal se pán z Hlubokého na plané jabloni před hradem uprostřed svých zbrojnošů. Hrad byl potom do základů rozbořen, aby se tam již nikdy nemohli usadit žádní narušitelé klidu v zemi.

Ještě dlouho po tom si lidé vyprávěli, že rytířův duch s mečem v ruce honí po lese žebráka s měchem. Věřilo se, že tak bude do té doby, kdy zmizí z proklatého hradu poslední kámen a rozpadne se v prach. Ten čas již přišel – po hradu není ani památky.
Zřícenina hradu Hluboký
★★★★☆ · Hrad · V Hradu

Prameny:

  • Wikipedia (Hrad Hluboký)
  • Kniha Dějiny obce Hlubočky (Jiří Glonek, David Papajík), 2006
  • Kniha Pověsti o hradech a zámcích (Bohumír Štégr, Vilém Švec)
  • Kresby: © Jan Heřman www.hrady-zriceniny.cz

Petr Plíska

Výprava do břidlicových štol na Hrubé Vodě
Pokud jste někdy zavítali na Hrubou Vodu do míst, která se nachází vysoko ve svahu nad resortem a hotelem Hluboký dvůr, možná jste narazili na jeden ze dvou zarostlých vchodů do břidlicových štol.

Související příspěvky

Příběhy slavných značek: Mora
· 1 min čtení
Kdo hledá, najde
· 3 min čtení
Tiskař Miroslav Eis
· 5 min čtení
Morastav
· 3 min čtení