Již od útlého dětství jsme jako malí kluci pronikali do nejbližšího okolí a seznamovali se díky vyprávění rodičů s tím, co kdy kde bylo a co sem tam událo. A tak i tento příběh skutečné události se mi vryl do paměti.
Jeden náš soused, který mi právě tuto událost vyprávěl, pracoval svého času v tehdejším JZD v Hraničných Petrovicích u Jívové. V období letních žní, kdy brázdily pole traktory od rána do večera, se vyskytovaly často bouřky. Mezi zmíněnými Petrovicemi a Jívovou se nachází kopec zvaný Baba (dnes kóta Hamberk 640 m, pozn. red.), který místní starší lidé znají jako Hammerberg. Tak se jmenoval v době předválečné a jeho název už napovídá něco o hamru neboli kovárně, tudíž o nalezišti železné rudy.
Zvýšená vodivost geologického podloží se projevuje snadnějším uzemněním elektrického výboje a právě tomuto místu se opravdu blesky nevyhýbaly. Hora blesky přitahovala jako hromosvod.
Stalo se jednou po přechodu velké bouřky, kdy rolníci pracovali na velkém poli kolem Hammerbergu, že jeden z blesků zasáhl i zemědělce, který se pohyboval mimo traktor. Vozidla působí z fyzikálního hlediska jako tzv. Faradayova klec, kdy elektrické napětí setrvává na vodičích klece a nepůsobí uvnitř. Traktoristu, který již nestihl nalézt úkryt v kabině svého traktoru, blesk usmrtil. Od té doby byl vydán zákaz vstupu do těchto polí při bouřce.
Těžba železné rudy
Samotná záhada, proč právě zde uhodí tolik blesků, byla posléze rozluštěna právě na základě názvu kopce. V minulých dobách totiž v této lokalitě probíhala těžba železné rudy, a právě její možná ložiska mohla způsobovat onen efekt přírodního bleskosvodu. Ostatně výskyt železářských aktivit v blízkém okolí, které stavěly na lokálních ložiscích železné rudy, dokládají ještě další staré místní a pomístní názvy. V Domašově pracoval podle listů 2. vojenského mapování (1806–1869) „hutní mlýn“ (Hüttenmühle), mezi Domašovem a bývalou vsí Bělá stávala „Hutní hájovna“ (Hütten Forsthaus). Nejspíše měla za úkol zajišťovat přísun výdřevy do štol a paliva do železářských pecí.
Nedaleko pod zmíněným kopcem u silnice z Domašova do Jívové stojí na kraji lesa od pamětní kříž. Nepátral jsem, co se zde přihodilo, ale podle data na kříži s onou tragédií nesouvisí. Myslím si však, že kdyby přihodila v dávných dobách, stál by tam jistě kříž či mohyla.
Je dobré si tyto události připomínat, neboť obohacují náš život zkušenostmi a jsou ozdobou či solitéry v krajině s připomínkou života lidí a jejich osudů. Náš život se tak nestává pustým a prázdným. I proto jsem Vám chtěl převyprávět tento příběh, abyste zkrátka věděli.
Pavel Petržela
