Na fasádě zatepleného kulturního domu v Mariánském Údolí byly instalovány sluneční hodiny. Zatímco pohledem na hodinky jen zjistíme, že máme dost nebo málo času, hodiny sluneční podněcují k zamyšlení o čase a věcech s ním spojených. Čím déle se pak tématem zabýváme, tím více se dozvídáme, jak problematická je to veličina. Slyšeli jste třeba o přestupné sekundě?
Víte, v kolik hodin během dne se Slunce nachází nejvýše na obloze, a tedy, kdy je pro nás jeho svit nejintenzivnější a nejvíce zahřeje? Většina lidí by asi bez rozmyšlení řekla, že přece v poledne. Pravdu by měli spíše ti, kteří by prohlásili, že v „pravé poledne“. Tyto zdánlivě shodné pojmy se od sebe poněkud liší.
Zatímco obyčejné poledne je zkrátka 12:00 na našich hodinkách, pokud tedy jdou přesně, pravé poledne označuje okamžik kulminace Slunce na obloze, tzn. že Slunce vrcholí. A ten je dán zeměpisnou délkou, což dá rozum vcelku snadno, ale také – a to už mnohé překvapí – konkrétní částí roku, v níž se právě nacházíme.
Sklon zemské osy a nerovnoměrný pohyb Země kolem Slunce způsobuje, že pravý sluneční čas se v určitou část roku opožďuje a v jinou zase předbíhá vůči našim hodinkám. Nejvíce z celého roku je tomu právě na začátku listopadu – pravé poledne nastává na 15. poledníku (který je určující pro naše časové pásmo a prochází např. Nymburkem) už o 16 minut dříve, než odbijí poledne kostelní zvony. Druhý extrém pak přichází v polovině února, kdy je Slunce naopak opožděno za časem na našich hodinkách až o 14 minut.
Čas kulminace Slunce se tak během roku mění v rozsahu zhruba 30 minut. Rozdíl mezi nejvýchodnější a nejzápadnější částí České republiky pak činí asi 26 minut. Takže 3. listopadu na východě území v Jablunkově vrcholí Slunce na obloze už v 11:29. Naopak 14. února v oblasti západočeské Aše Slunce kulminuje až ve 12:25. Jak je patrné, rozdíly jsou i v naší malé zemi v řádu desítek minut.
To znamená, že skutečné pravé poledne Vám ukáží pouze Vaše sluneční hodiny, ať už si rádio, rádiem řízený budík, iPad nebo iPhone budou tvrdit cokoliv.
Sluneční hodiny v Hlubočkách
Protože mají sluneční hodiny mnohdy také svou historickou a uměleckou hodnotu, vznikla díky práci nadšenců jejich databáze, ve které figurují také dva exempláře z Hluboček, z nichž jeden už bohužel zanikl. V databázi jsou už i nové hodiny na kulturním domě.
Hodiny na kulturním domě Na Letním
Hodiny na Kulturním domě jsou hodiny poloorlojní, protože druhá polovina dne nezačíná číslicí XIII, ale I. Jsou spočítány pro pravý místní čas, tedy v poledne je opravdu poledne. Již jsem se setkal s výrazem BIO čas, protože je „synchronizovaný“ s našimi biorytmy.
Hodiny jsou celokovové z tenkostěnných profilů a pertlovaného plechu. Jsou zinkované šopováním a natírané barvami Rust Oleum, které jsou schopny respektovat tepelnou roztažnost kovu. Veškeré kotvení je provedeno nerezovým materiálem, protože sluneční hodiny jsou vystaveny extrémním klimatickým podmínkám.
Polos, neboli ta tyč, co vrhá stín, není z estetických důvodů dotažen na horní část erbu. Není bez zajímavosti, že tato tyč je rovnoběžná se zemskou osou.
A jak číst na slunečních hodinách? Ráno, kdy Slunce máme po pravé straně, je stín polosu promítán na levou část ciferníku. A dále klouže až do pravého poledne, kdy se stín stane kolmicí. Pak se den přehoupne do své druhé poloviny a stín polosu je již na pravé straně ciferníku až do západu Slunce.
Proč se čas na slunečních hodinách liší od všech ostatních hodin?
Důvody jsou dva, jak bylo vysvětleno výše (časová rovnice a korekce od patnáctého poledníku). V Hlubočkách zkrátka bude pravé poledne vždy dříve než v Praze, která je zhruba právě na patnáctém poledníku. A protože Sluneční hodiny v Hlubočkách jsou na 17°23′38.700″ východní délky a Slunce se pohybuje rychlostí 1° za 4 minuty, musí obyvatelé Prahy na své poledne čekat ještě téměř 9 minut.
Je zřejmé, že čas slunečních hodin je z pohledu zdravého životního stylu ideální, ale pro praktický život je nutný jednotný pásmový čas, tedy SEČ (středoevropský čas; UTC+1, to je Coordinated Universal Time – koordinovaný světový čas).
Čas sluneční, pásmový, letní…
Co v době letního času? Letní čas nemá na slunečních hodinách co dělat. Jeho zastáncům lze pouze doporučit ke sluneční hodině jednu přičíst a je to. Ale je dobré si uvědomit závažnost dopadu letního času. V mnoha firmách se obědy podávají od desáté hodiny. To samo o sobě je zvrhlé a šílené. A nyní se objeví letní čas a v tu ránu obědváte de facto již v devět hodin!
A vlivem časové rovnice se v určité době tato doba ještě posouvá před devátou. Někteří teprve smaží míchaná vajíčka ke snídani – ale člověk prý vydrží všechno, říká se v pořekadlech. Daleko horší je, že o hodinu dříve se spustí dojící stroje a v drůbežárnách se dříve rozsvítí… soudím, že neděláme dobře.
A co když Slunce nesvítí? Pak se radujte z toho, že sluneční hodiny jsou krásné i za tmy. Navíc jsou sluneční hodiny s přírodou synchronizovaný tvarový zářič. Mohou přinést potěšení pro soustavně ubíjeného lidského ducha a naději, že se „Slunce“ zase vrátí.
Montáž provedla firma PETR WEISS – sluneční hodinářství ze Skleného u Svitav. Informace o firmě naleznete na www.hela.cz
Petr Weiss (redakčně upraveno)
