Sněhy loňské, dnešní i budoucí

· 6 min čtení

Jakkoliv se to při dnešním letmém pohledu nezdá, navazuje současný rozvoj lyžování v Hlubočkách a Hrubé Vodě na dlouhou tradici, která sahá až na přelom XIX. a XX. století. V té době už téměř třicet let vedla údolím železniční trať, která oblast učinila dobře dostupnou po celý rok.

Rekreační sportovci organizovaní (např. Moravskoslezský sudetský horský spolek) i neorganizovaní této možnosti využívali ve stále větší míře a obyvatelé údolí zareagovali na zájem turistů tím, že jim začali nabízet ubytování a občerstvení. Po jistě skromných začátcích vyrostly postupně hostince Schwarz/Tannenberger (již nestojí); hotely Olbrich pod zříceninou hradu Hluboký v místech dnešního hotelu Akademia a konečně Fisterhof, pozdější Rudá Hvězda, dnes Černá Díra. Posledně jmenovaný hotel vytvářel před válkou spolu s přilehlým nádražím v secesním slohu stylovou dvojici, která musela na hosty přijíždějící převážně z větší dálky mocně zapůsobit.

V sezóně byly dokonce vypravovány zvláštní vlaky pro výletníky, které mimořádně zastavovaly při hostinci U Ervina, (dříve Pommer) a v Hlubočkách, odkud se táhl zástup lyžařů vzhůru směrem ke vsi Nepřívazy. Další příležitost přivýdělku pro zdejší kluky, kteří rádi pomohli s tažením saní třebas i s osádkou.

Běh na lyžích

Dnes, kdy jezdí spojů více, zažíváme něco podobného opět na vlastní kůži. Úložné prostory ovládnou pestrobarevná prkna a lyže, o víkendech pak běžky. Když nasněží, vlak je naditý vyznavači bílé stopy vedoucí z Domašova nad Bystřicí přes Hraničné Petroviče a Jívovou až na Pohořany a Vésku, Radíkov či Svatý Kopeček. Pohled na běžce na zasněžených pláních připomíná pak šňůru pestrých korálů, táhnoucí se do daleka, nebo alespoň k Masnému krámu v Jívové, tradiční občerstvovací zastávce.

Vlakem lze také pokračovat až do Valšova a trasu na Kopeček si přes Slunečnou a Moravský Beroun protáhnout na zhruba 50 km. Turistický oddíl TJ Moravia pořádal dříve závod lyžařský přejezd Nízkého Jeseníku, který patrně přispěl k oblibě této „magistrály“. Sněhem se ale dá jít i pěšky, když je v cíli cesty útulné přístřeší. Tím byla v zimě pro hlubočské turisty tradičně lovecká chata (již nestojí) při cestě z Pohořan do Hrubé Vody v místě zvaném Mlýnky.

Hostinec a kino na Jívové
Hostinec a kino na Jívové

Bývaly však v kraji známy i další druhy lyží – ty skokanské. V nejbližším okolí se nacházely hned dva skokanské můstky, starší na Nepřívazech a mladší u Pohořan, kde měl svou základnu oddíl TJ Moravia. Budovatelem můstku na hranici katastrů Jestřabí a Nepřívaz byl v letech 1934 až 1935 český lyžařský klub. Oba zmizely beze stopy.

Závody se konaly také na můstku pod Pradědem. Tam, nad Ovčárnou, zbudoval lyžařský oddíl Mory základnu, horskou útulnu Finstrlovka, nazvanou podle sportovního nadšence a iniciátora stavby, pana Finsterleho (viz snímky dopravy materiálu koňským potahem). Dobré sněhové podmínky však skýtaly i svahy bystřického údolí v mnohem menší nadmořské výšce. Například nad kostelem v lokalitě Záboř se lyžovalo dávno předtím, než tam v sedmdesátých letech s podporou fabriky vznikl první lyžařský vlek.

Školní kronika je na informace o zimním sportování skoupá. Než byla postavena tělocvičná hala, odehrávaly se hodiny tělocviku v zimě na sáňkách a bruslích. Ve školním roce 1968/69 byl na škole lyžařský kroužek vedený p. učitelem Višnievským a od roku 1971 jezdili žáci osmých tříd na lyžařský kurs do Karlova. Později začali na „lyžák“ jezdit sedmáci na Horní Bečvu, Ostravici nebo do Suché Rudné.

Sáňkařské dráhy

Zatímco lyžování se provozuje dodnes, jízda na saních vzala za své a s ní i tradiční sáňkařské tratě z Nepřívaz, nebo z vrchu Hamberk do Domašova nad Bystřicí. Sáňkaře vytáhly od domašovského nádraží nahoru koňské povozy a ti se pak spouštěli po trati dlouhé 2,5 km s převýšením 150 m až k tzv. Rodel–Pavilonu (něm. sáňkařskému pavilonu). Poslední jízdy se uskutečnily roku 1930.

Sáňkování v Hrubé Vodě na počátku 20. stol.
Sáňkování v Hrubé Vodě na počátku 20. stol.

V Hlubočkách vybudoval již zmíněný sudetský horský spolek dráhu, která měla téměř dvojnásobnou délku i převýšení. Její počátky se datují před rok 1914 a aktivním členem spolku byl také I. Machanek. Trať byla zvláště o nedělích upravována pomocí koňského potahu s pluhem, který vytvářel jakéhosi předchůdce dnešního běžkařského „manchesteru“– hladkou a rychlou dráhu. Protože ještě neexistovaly regionální operační programy, ze kterých by se nakoupilo seno pro koně, musel si každý sáňkař koupit lístek. Třeba mu pak zbylo ještě na tzv. Rodelliquer (něm. sáňkařský likér), který se prodával v boudě spolu s lístky.

Lední hokej

Olomoucký hokejový klub HC je dodnes nazýván Mora. Kdo si ale vzpomene proč vlastně? Klub toho jména sídlil dříve přibližně v místech, kde dnes stojí kulturní dům Na Letním. Zdejší kluziště nebylo kryté a postupem času přestávalo vyhovovat nárokům úspěšného mužstva. V jeho dějinách čteme:

„První klub, na který navazuje HC Olomouc, byl založen v roce 1955 pod názvem Spartak Moravia Olomouc, od roku 1958 jen Moravia Olomouc. Vznikl sloučením mužstev Moravia Mariánské Údolí a Sokol Velká Bystřice. Iniciátory založení klubu byli J. Kočí, Z. Smejkal, L. Alexandrovský a F. Kreitzer. V sezóně 1955/56 hrál tým krajskou soutěž. Poté, od sezóny 1956/57, 2. ligu.“
Hokejový klub Moravia Olomouc
Hokejový klub Moravia Olomouc

Jména úspěšných reprezentantů si pamětníci vybavují dodnes:

„V letech 1953–1955 v Olomouci (a také v Mariánském Údolí, pozn. red.) působila i taková legenda jako Alois „Lolek“ Cetkovský, předválečný reprezentant, a v sezóně 1955/56 dokonce i Augustin Bubník, který ještě po propuštění z vězení v rámci vykonstruovaných procesů s mistry světa konce 40. let nesměl působit v nejvyšší soutěži. Cetkovský pak trénoval Moravii Olomouc v letech 1955–1963 a hned v první sezoně v pozici trenéra dovedl Moravii z krajského přeboru do 2. ligy.“

Zimní sportoviště v Hlubočkách nejen zanikala, ale také vznikala nová. V již zmíněné lokalitě Záboř a na Hrubé Vodě se průběžně zdokonaluje technické vybavení lanovek i další servis pro lyžaře.

Marek Bohuš

Mohlo by vás také zajímat:

Pohyb je to nejlepší, co pro své zdraví můžeme udělat, říká Jan Eichler
Podcast: Jan Eichler byl u toho, když se v roce 1972 konal první ročník Mariánské padesátky. „Účastnil jsem se všech ročníků. Buď jako organizátor, nebo jsem stál na kontrolách,“ zdůrazňuje. V květnu 2021 proběhl už padesátý ročník.
Z Anglie do Česka na kolečkových bruslích za 12 dní | Magazín Hlubočky
Z Anglie do České republiky se lze dostat za dvě hodiny letadlem nebo za čtyřiadvacet hodin autobusem. Petr Derynek z Hluboček si ale řekl, že zvolí jiný dopravní prostředek – kolečkové brusle.
Václav Chaloupka – z Hluboček na divokou vodu
V tomto rozhovoru jsme vyzpovídali sportovce Václava Chaloupku, reprezentanta ČR ve vodním slalomu v kategorii C1. K titulu mistra světa v kategorii do 23 let z italské Ivrey (2018) přidal letos v září ve svých 23 letech titul mistra světa na MS v Bratislavě.

Související příspěvky

Školní zvon z Hrubé Vody
· 3 min čtení
Ervin – proměny jednoho místa
· 5 min čtení
Historie hasičského sboru v Hlubočkách
· 10 min čtení
Pozorovatelny v Mariánském Údolí
· 5 min čtení
Pozdrav slečně Mici na Nové ulici
· 3 min čtení