Jindřich Štěpánek na prahu 50. výročí legendárního závodu

· 7 min čtení

Velký unikát je na spadnutí. Velezkušený motocyklový závodník Jindřich Štěpánek vyhlíží další hořický start. V rámci tradičních závodů České Tourist Trophy-IRRC na místním legendárním okruhu 300 zatáček Gustava Havla 16. 8. 2019 dovrší padesát let od svého prvního závodu!

Jindřich Štěpánek

Devětašedesátiletý matador se dnes zúčastnil autogramiády jezdců, před níž obdržel Pamětní list. Již zítra vyveze svoji Yamahu 350 ccm. „Těším se moc,“ přiznává.

Jindřichu, vzpomenete na svůj vůbec první hořický start v roce 1969

Vybaví se mi to, že jsem najednou byl strašně slavný. Tehdy závody snímala přímým přenosem televize, která měla rozestavené kamery podél celé tratě. Byl to pro mě takový úvod do světa závodění.

Když se řeknou hořické závody, co se vám jako první vybaví?

Rychlá, krásná trať, spousta konkurentů na úrovni, a to i v jiných kubaturách. Vždy přijelo plno zahraničních jezdců a panovala zde nádherná atmosféra.

Který závod byl z vašeho pohledu ten nejzajímavější?

Nevím, jestli nejzajímavější, ale myslím, že to byl rok 1988 nebo 1989, když jsem tu jel dvě kubatury. V sobotu jsem rozstřelil motorku na dva kusy, a potom v neděli jel mezinárodní závod stopětadvacítek. Těžko jsem se do motorky srovnával, protože mě bolelo i vlastní jméno.

Za ta léta se logicky musel změnit váš závodní styl. Přece jenom v devatenácti letech se asi jede úplně jinak, že?

Dříve to bylo divočejší, dneska je to takové na jistotu. Až tolik člověk neriskuje, protože ví, že to bolí. Zranění jsem už prodělal dost, například pět zlomených žeber, zlomenou klíční kost, měl jsem dokonce prasklou hlavu, zlomený nos a tak dále.  

Jak se na víkendové závody těšíte?

Opravdu moc. Jednak jsou jubilejní a jednak jsem dělal, co mohl, abych svou Yamahu dal do pořádku.

Co od nich očekáváte?

Při mém věku očekávám umístění někde kolem desátého místa. Nebude to až taková divočina.

Prozradíte plány do dalších let?

Zatím neplánuji konec, nedávno jsem dovezl z Itálie motocykl 750 ccm, nádherný stroj, se kterým jsem jel už v Jičíně. Je to prostě nádhera, jednak jde o technický unikát a jednak ty motorky už zkrátka nejsou.

Kolik závodů letos v rámci ČR plánujete objet?

Jezdíme i do Itálie nebo Německa a s Víťou Hatanem plánujeme možná i Belgii. Když jsme jezdili ještě Pohár Míru, tak to bylo kolem dvaadvaceti závodů za rok. Dnes už toho moc není, tak kolem deseti až dvanácti.

Vy sám máte ve své sbírce několik motocyklů, kolik jich je?

Mám k dnešnímu dni osm Yamah. První dvě motorky jsou roku 1969 (250 ccm, 350 ccm), potom jsou to stroje z roku 1972 (250 ccm, 350 ccm), další je například z roku 1973, pak bych zmínil Yamahu 750 ccm, což je vlastně předchůdce dnešních Superbiků. A také vlastním Yamahu 250 ccm z roku 2004, která jezdila v prvním momentě jakési japonské mistrovství.

V Hořicích už jste navštívil také Museum czech road racingu. Co na místní expozici říkáte?

Napsal jsem i do pamětní knihy, že to má světovou úroveň. Ani jsem nečekal, že to bude tak rozsáhlé, mám z toho velkou radost a samozřejmě budu kamarádům návštěvu doporučovat. Takové věci asi tady u nás nikdo ještě nesesbíral. Jsou zde opravdu exponáty na úrovni.

Dokážete si představit, že by se zde některý stroj z vaší sbírky objevil

Už jsme o tom teď uvažovali. Jen se mi zde jedná o pojištění, neboť jsou to dost drahé kusy. Pokud by toto bylo zařízené, tak v tom nevidím až tak problém.

Budete určitě sledovat celé závody. Jak se těšíte na boje v rámci IRRC?

Šestky a litry - to je hrozná střelba. Když si člověk uvědomí, za kolik jsme to jezdili my a jak je to teď, nejde to srovnat. Je jedno, kam si stoupnete. V podstatě všude je to popírání fyzikálních zákonů. To se zkrátka musí vidět.

VIZITKA

Jindřich Štěpánek (narozen 21.5. 1950) žije v Mariánském údolí u Olomouce. Se závody silničních motocyklů začal v roce 1968. V roce 1969 vstoupil do Mistrovství republiky, do nově vypsané kategorie 50 ccm. Dne 25. května 1969 se poprvé postavil na start závodu 300 Zatáček Gustava Havla v Hořicích. A letos opět nebude na startu v Hořicích, po padesáti letech, chybět. Pojede ve třídě Klasik s motocyklem Yamaha 350 ccm.

Se svým bratrem Zdeňkem upravovali a konstruovali motocykly různých objemových tříd a nazývali je „STEMP“. Jindřich se do dnešního dne zúčastnil nespočtu motocyklových závodů jak na silnici, tak i v terénu. Jezdil v Československu i na mezinárodních závodech při Poháru míru a přátelství. Do zahraničí jezdí dodnes. V současnosti vlastní soukromou sbírku závodních motocyklů Yamaha nejrůznějších typů.

Autor: Dominik Palm – Museum Czech Road Racing Hořice


Láska na dvou kolech

Možná někomu něco řeknou jména František Šťastný, Bohuslav Staša, Gustav Havel, jinému třeba zase Giacomo Agostini, Mike Hailwood, Valentino Rossi, Karel Abrahám. Ano, jsou to jména motocyklových závodníků z dob minulých i současných. V naší obci máme také jednoho zapáleného motocyklového závodníka. Je jím Jindřich Štěpánek.

V dobách svého mládí spolu s bratrem Zdeňkem reprezentoval šest let naši vlast v závodech na přírodních okruzích, a to v kubaturách do 50 ccm, 125 ccm a 250 ccm. Obyvatelé Mariánského Údolí mohli vidět střapatého chlapce věčně umouněného od oleje a neustále vylepšujícího své železné oře. Kolegové z Moravie ale i kamarádi z klukovských let si jistě vzpomenou, kde začínal svou pracovní kariéru.

Jindřich startoval nejen na domácích podnicích, ale reprezentoval také na mezinárodním poli, odkud si nejednou dovezli ocenění. O jeho úspěších lze číst i v dobovém tisku, například ve Světě motorů.

No a tento „mladík“ se po kratší odmlce, kdy se věnoval podnikání, v roce 2011 opět vrhl do víru motocyklových závodů, tentokrát již v kategorii Klasik. Znovu reprezentuje Českou Republiku a naši obec pod názvem Stemp Racing Hlubočky.

I když má na zádech nějaký křížek navíc, nasává vůni benzínu, krouží na své Yamaze po okruzích a užívá si kamarádské atmosféry jako zamlada. Jindřich se pustil do závodění s takovou vervou, že opět sklízí úspěchy ve třídách Klasik do 350 ccm a 250 ccm. V loňském roce se ve své kategorii umístil celkově třetí.

Jako fanoušci můžete přijet na legendární Tourist Trophy v Hořicích, na Těrlický okruh, do Dymokur, Jičína, Starého Města u Uherského Hradiště nebo na závody v pravidelnosti do Nepomuku, Radvanic či na závěrečný Kolštejnský okruh v Branné. Fandit můžete i v zahraničí, např. ve slovenských Kopčanech, na okruhu Franciacorta v Itálii, v rakouském Schwanenstadtu nebo na podnicích v Německu.

Jako jeho fanynka, „mechanik“, provianťák a přítelkyně mu mohu popřát do další sezony jen motocyklové: „Kolama na zemi!“

Pavlína Juráňová

Foto: Archiv Jindřicha Štěpánka, Muzeum Czech Road Racing

Související příspěvky

Cesta pramicí od Vltavy až na jeviště
· 18 min čtení
Hope Astronaut v Chapeau Rouge
· 2 min čtení
Marek Bohuš – Proč tady žiju rád
· 1 min čtení
Rozhovor s kapelou Neverlay
· 1 min čtení