Neznámý obraz Ericha Hürdena

· 4 min čtení

Z času na čas je po každém z nás požadován čitelný podpis. K čemu může být dobrý, ukazuje „objev“ obrazu z Hluboček od regionálního malíře Ericha Hürdena, učiněný na webových stránkách zahraniční aukční síně.

Vila v Hlubočkách (aukční síň artprice.com)
Erich Hürden: Vila v Hlubočkách (aukční síň artprice.com)

Při běžné rešerši na téma naší obce našel vyhledávač nabízenou malbu povědomé vily v historizujícím stylu se signaturou Erich Hürden. Jedná se o rodinné sídlo Machanků, zakladatelů kovoprůmyslu v Hlubočkách, kterou prodávající označil jako „Villa in Hombok/Mähren“.

Bylo fascinující a zároveň smutné konfrontovat realistický obraz s dnešním stavem budovy. Sdílela poválečný či poúnorový osud těchto staveb – stala se mateřskou školou a zdravotním střediskem. Tak ji ostatně v obci dnes všichni vnímají a nazývají. Změna funkce byla spojena s úpravou vnitřních dispozic, vestavbami příček, vybouráváním oken, rušením schodišť.

Vila v roce 2014
Vila v roce 2014

V exteriéru pak s postupným snášením zdobných prvků, štítových vížek a obelisků, zrušením terasy, odstraněním štuku fasády, nahrazením původní břidlicové krytiny, odstraněním zimní zahrady, o zániku zahrady skutečné nemluvě. Dům z konce 19. století připomíná na historickém snímku vily na Vídeňské ulici v Olomouci.

Pohlednice vily
Pohlednice vily

Vraťme se však ke zmíněnému podpisu. Ten umožnil další pátrání po autorovi, které bylo zakončeno nálezem malířova medailonu v knize „Krajina v tvorbě umělců Olomouckého kraje (malba, kresba, grafika) 1900–2008“ autorů J. Malivy, L. Daňka a J. Hastíka. Publikace vydaná agenturou Galia nabízí pět ukázek z tvorby autora, jemuž J. Maliva věnoval ještě stať nazvanou „V tichu horských samot – Několik poznámek k dílu malíře Hrubého Jeseníku Ericha Hürdena“.

V Hřebíkové – na horním konci Hluboček – malíř své ticho jistě postrádal, neboť zmíněnou vilu si majitelé továrny nechali postavit v jejím těsném sousedství a hřebíkářská výroba byla i podle vzpomínek pamětníků mimořádně hlučná. Hürdenovým tématem byla především horská příroda a její sezónní i denní proměny. Architektura se na jeho obrazech objevuje převážně v podobě nepatrných staveb, podtrhujících majestát horských masivů. Jednou z výjimek je kresba rodného domu matky Franze Schuberta ve Zlatých Horách, proti jehož zboření se zasazoval.

Výřez z historické fotografie (Státní okresní archiv Olomouc)
Výřez z historické fotografie (Státní okresní archiv Olomouc)

Moravský patriot z Vídně

Krajinář Erich Hürden se narodil 22. 8. 1884 ve Vídni jako Ernst Robert Rudolph Heinrich Hlavacek akademickému malíři s českými předky Prof. Anton(ín)u Hlavackovi. Matka pocházela z Kluže v Sedmihradsku. Svůj pseudonym zvolil zřejmě proto, aby s otcem jako autor nebyl zaměňován a prosadil se umělecky i bez zavedené značky.

Po studiích na umělecké škole mu byl otec nadále školitelem. Otec se synem podnikli mnoho malířských výprav za inspirací. Do italských měst, rakouských i německých Alp a také na Moravu a do Slezska, kam mladý malíř zamířil poprvé roku 1905 a kde se mu velice zalíbilo. Od roku 1917 pobýval trvale v Karlově Studánce, kde byl hostem Řádu německých rytířů, majitele lázní. Z malého domku vyrážel za svými motivy do horské krajiny Hrubého Jeseníku.

Navrhl také civilní památník obětem 1. světové války v sousedním Ludvíkově v podobě dřevěného altánu. Plody jeho tvorby se zachovaly v depozitářích několika muzeí (Bruntál, Opava, Klosterneuburg u Vídně) a v lázních Karlova Studánka. Na všech figuruje horská příroda zpod Pradědu. V tomto směru je hlubočský obraz z počátku Hürdenova jesenického období, datovaný rokem 1918, překvapením.

Památník obětem 1. světové války v Ludvíkově
Památník obětem 1. světové války v Ludvíkově

Návštěvou u Machanků

Čemu vděčíme za to, že milovník ztišených lesů Hrubého Jeseníku sestoupil až do rušného údolí Bystřice v Jeseníku Nízkém? Je pravděpodobné, že to byla zakázka rodiny Machanků, zakladatelů podniku Moravia, jehož počátek lze vidět v obchodě železářským zbožím na Dolním náměstí v Olomouci. Ti byli nejen schopnými podnikateli, ale i mecenáši umění, které ostatně ve formě užitných předmětů (stylová kamna, umělecká litina) vznikalo v jejich továrně v Mariánském Údolí.

Dbali rovněž na prezentaci podniku, nechávali jej zvěčnit malíři na četných vedutách, zvali do Hluboček fotografy, aby zachytili všechna zařízení od slévárny a parní strojovny, přes podnikovou tiskárnu a sklady plné různorodého zboží až po kanceláře i s personálem. Vzniklo tak rozsáhlé pásmo fotografií z roku 1904. Své citlivé desky do Hluboček vezl i známý Adolf Wasservogel, aby zdokumentoval stavbu podnikové elektrárny na počátku dvacátých let. Soukromé obydlí rodiny na levém břehu Bystřice stálo přitom až do Hürdenova pobytu poněkud stranou. Snad se podaří zjistit o vile a jejím autorovi v budoucnu více.

Stavba elektrárny Moravie v Hlubočkách (1920, foto: Adolf Wasservogel)
Stavba elektrárny Moravie v Hlubočkách (1920, foto: Adolf Wasservogel)

Bezmála po třiceti letech musel malíř svůj kraj v polovině čtyřicátých let 20. století opustit a konec života strávil v obci Obertrum v Solnohradsku, kde 27. 4. 1969 zemřel. To už se však podepisoval Hlavacek–Hürden.

Marek Bohuš

  • Psáno pro KROK – Kulturní revue Olomouckého kraje 1/2013
  • foto: artprice.com, Státní okresní archiv Olomouc a archiv autora

Související příspěvky

Příběhy slavných značek: Mora
· 1 min čtení
Kdo hledá, najde
· 3 min čtení
Tiskař Miroslav Eis
· 5 min čtení
Morastav
· 3 min čtení