Hvězda na elektrárně

· 5 min čtení

Kdo někdy obdivoval pozoruhodnou stavbu bývalé elektrárny a pozdější teplárny s elegantní věží v Hlubočkách, možná si na její jižní fasádě povšiml zvláštního geometrického útvaru, označovaného jako hexagram, neboli šesticípá hvězda. Je to sice jen zbytek zapravený maltou, ale tvar je dosud dobře zřetelný.

Pěticípých hvězd bývalo na továrnách nepočítaně a jejich původ zde netřeba dále vysvětlovat. Kde se však na elektrárně vzal tento poněkud exotický symbol šesticípé hvězdy a co znamená?

Symbol hexagramu

Šesticípou hvězdu, zvláště pak tvořenou dvěma překrývajícími se rovnostrannými trojúhelníky, si většina lidí nejspíše spojí s judaismem. Proto je tento znak také nazýván davidovou hvězdou nebo šalamounovou pečetí a zdobí státní vlajku Israele.

Hlubočská elektrárna byla postavena pro potřeby firmy Moravia. Byli tedy továrníci židovští podnikatelé? Nikoliv. Rodina Machanků, zakladatelů továrny nepatřila k této skupině.

Hexagram nelze spojovat jen s judaismem a Israelem, neboť užití tohoto znaku je mnohem širší. Používá se i v hinduismu, budhismu a islámu a vedle náboženství nalezl také uplatnění ve sféře světské. Používali jej alchymisté, kteří kladli důraz na symboliku živlů a jejich spojení. Propojené trojúhelníky představovaly oheň a vodu, vzduch a zemi.

Dalšími z řady oblastí užití znaku bylo pivovarnictví a příprava sladu. Proto je hexagram v Německu nazýván také „Brauerstern”, tedy sládkovská hvězda. V dobách, kdy pivo střídavě vařili sami právováreční měšťané ve svých domech, si svou hvězdu na domě vyvěšovali, aby dali najevo, kde se toho času čepuje.

Našly by se jistě ještě další oblasti, kde se šesticípá hvězda uplatnila, ale ukončeme tento exkurs odkazem pro milovníky westernů. Pro úplnost nutno dodat, že počet cípů hvězdy tady kolísal od pěti do sedmi.

Hexagram jako ochranná známka Moravie

Vedle elektrárny v Hlubočkách - Hřebíkové bývala šesticípá hvězda k vidění také v Mariánském Údolí, a to na fasádě trafostanice v areálu továrny. Má snad hvězda nějakou spojitost s elektřinou? Dobové materiály ukazují, že šlo o ochrannou známku firmy Moravia.

Trafostanice v areálu továrny v Mariánském Údolí
Trafostanice v areálu továrny v Mariánském Údolí

Co vedlo podnikatele Machanky k volbě právě tohoto symbolu, jakožto loga pro jejich výrobky, je dnes těžké posoudit. Z dokumentů lze pouze vyčíst, na kterých územích mělo platnost. Užívalo se ho v Československu i jinde, zatímco např. v Rakousku plnil tuto roli medvěd.

Překvapivé je, že v archivních materiálech firmy, týkajících se ochranné známky, nalézáme prosté označení „Stern” tedy hvězda bez bližšího upřesnění.

Z dokumentu dále vyplývá, že ochranná známka byla zapsána roku 1933 (existovala jistě i dříve) a její platnost byla registrována do roku 1943. Nabízí se otázka, zda se známka v souvislosti s politickými událostmi nestala nepohodlnou. (Roku 1939 se Hlubočky octly na území Říše a z protektorátní Olomouce sem bylo přesunuto i vedení podniku). Během války spadaly Hlubočky pod oblast „Ostsudetenland” tedy východní Sudety a na firemních dokumentech nalézáme jako ochrannou známku již písmeno „M” ve čtverci stojícím na jednom svém vrcholu, umístěném v kruhu. Tato známka rovněž existovala už dříve souběžně s hvězdou.

Další otázkou, která se nabízí je, zda byly znaky na fasádách v Mariánském Údolí a v Hlubočkách odstraněny cíleně z ideologických důvodů už před válkou, nebo k tomu došlo až po jejím skončení běžnou údržbou?

Znak hvězdy bohužel nenalézáme na samotných výrobcích Moravie. Není to patrně ani případ snímku z rodinné sešlosti vlastníků továrny. Objekt zdobený hexagramem za stojícím řečníkem (Osvald Machanek) je jen kus nábytku?

Závěrem se dá říct, že při zmíněném množství interpretací nebyl hexagram za logo zvolen aby odkazoval na nějaký zavedený význam, ale spíše pro svůj jednoduchý a zároveň výrazný a dobře zapamatovatelný tvar, který i nezasvěcenému může evokovat energii, oheň a teplo, které přeci bylo a je hlavním artiklem továrny v našem údolí.

Autor děkuje Zemskému archivu v Opavě za laskavé poskytnutí dokumentů z fondu Moravie. Zároveň bude vděčný také pamětníkům za případná doplnění a upřesnění.

Foto: archiv autora, fabriky.cz (elektrárna Hlubočky)

Marek Bohuš

Továrna na hřebíky | Magazín Hlubočky
Není to tak dávno, co jsme citovali báseň Jiřího Wolkera Svatý Kopeček. Zmiňuje v ní dělníky z továrny Kosmos, vyrábějící kamna a také „továrnu na hřebíky“. Jedná se samozřejmě o podnik Moravia v Hlubočkách.

Související příspěvky

Panelstory
· 3 min čtení
Příběhy slavných značek: Mora
· 1 min čtení
Kdo hledá, najde
· 3 min čtení
Tiskař Miroslav Eis
· 5 min čtení