Čtyřnohý lakatoš

· 3 min čtení

Přestože se koně dnes do krajiny vracejí, slouží převážně k rekreačním účelům. Dřívější koňskou sílu potahu nahradily motory, jejichž výkon se stále romanticky nebo ze setrvačnosti počítá v jednotkách „hp“ (horsepower). Lze tak symbolicky říci, že se bystřickým údolím v současnosti prohánějí tisícihlavá stáda těchto bujarých lichokopytníků. Koně do zápřahu nebo do lesa by tu však dnes člověk hledal těžko. K přibližování dřeva se přivážejí odjinud, taženi koňskou silou válců napájených benzínem. Vypravil jsem se na jednoho takového podívat.

Tažný hřebec Kuba v Hrubé Vodě

Hřebec Kuba pracoval se svým pánem Petrem Skácelem z Doloplaz na Jasanovém hřbetě nad Hrubou Vodou. Podle vyústění břidlicové štoly se lokalitě říká nad Čertovou dírou. Bylo teprve ráno, ale z šestiletého tahouna už se řinul pot (z dřevorubců ostatně taky). Snad mu krátká pauza pro redaktora přišla vhod. Koňák Petr má doma dva takové a do lesa je svou Avií vozí střídavě, aby se doma nenudili. Vedle toho je využije i ve svém hospodářství k polním pracem. Ptám se, jestli Kuba zvládá tahat dřevo i pluh, protože k tomu prý musí umět chodit v brázdě. Záleží na koni, ale je pravda, že ti lesáčtí mají trochu jiný režim, někdy jsou vylekaní z ujíždějících klád za zadkem a proto prudší.

Výchovu koně přenechává náš kočí s dřevorubeckým příjmením jiným a kupuje už vycvičeného, který příjde na 50 až 80 tisíc. Když se s ním zachází slušně, vydrží pracovat asi 10 let. Jeho denní směna trvá pět až šest hodin. Zvláštní krmení po těžké práci prý nepotřebuje, oves, ječmen, pelušku (krmný hrách), liz a vitamíny ale dostává. Kuba je Českomoravský belgik, kliďas, jaký se hodí také k hippoterapii. Kovat se musí až šestkrát ročně a v podkovách má vyměňovací štoly čili ozuby, aby nepodklouzl. Tím, že nechodí po tvrdém povrchu se tolik neobrušují.

Přestávka pro tiskovou konferenci končí a k ocelovému brdečku (rozporce) na koncích pobočáků (dlouhých řemenů) už se řetězem připevňuje další kláda.

A co je to lakatoš?  Lakatoš –  ze zkratky LKT (lehký kolový traktor) na kapotě – vyráběný v Trstěné na Slovensku, se používá k přibližování dřeva. Zato příjmení Lakatoš, rozšířené zvláště mezi Romy, pochází z maďarštiny a znamená zámečník. A našla by se ještě další, která odkazují na tradiční cikánská řemesla a jejich mistry: Fazekaš (hrnčíř), Kotlár, Kovács (kovář), Varga (koželuh) a konečně i koňský handlíř. Mnozí z nich se stali oběťmi holokaustu, což už je zase jiné téma.

Marek Bohuš

Související příspěvky

Velká smilovská zeď
· 3 min čtení
Hanácká Bystřice – Údolí motýlů
· 6 min čtení
Lyricky lyrovitý liriodendron
· 6 min čtení
O vodě z Posluchova
· 5 min čtení
Bryo con brio čili o mechu bez dechu
· 6 min čtení
Hrubovodští letouni
· 6 min čtení