Vznik první Československé republiky a právo

Publikováno 20. 07. 2007 v rubrice O právu vážně i nevážně « zpět « úvod

Že samostatná Československá republika vznikla jako nový stát 28. 10. 1918 asi všichni víme. Jak to však bylo se zákony a právními předpisy? Byly k témuž dni přijaty také stovky nových zákonů, vyhlášek a nařízení, které jsou pro fungování každého státu nezbytné? A jak vlastně bylo zajištěno to, aby nová republika měla hned od počátku svůj vlastní právní řád, podle kterého by se řídil běžný život občanů a fungování úřadů i samotného státu?

Alois RašínRychlost vyhlášení Československé republiky v říjnu 1918 překvapila i politiky, kteří tuto změnu připravovali a očekávali. Bylo jasné, že se vznikem nového státu musí být pamatováno i na právo a zákony, aby nezavládl chaos a anarchie. Proto v noci z 27. na 28. října 1918 Alois Rašín narychlo připravil text zákona, který byl následující den vytištěn ve všech novinách a vylepen na plakátech. Tento zákon měl číslo 11/1918 Sb. ze dne 28. 10. 1918 a jmenuje se „O zřízení samostatného státu Československého“.

Kdo by však očekával u tak zásadní právní normy desítky nebo stovky paragrafů a tisíce stran, bude překvapen. Tento zákon má pouze pět článků a jeho přetištění by nezabralo více než půl stránky Zpravodaje.

Hned v úvodu zákona se konstatuje, že „samostatný stát Československý vstoupil v život.“ A dále zákon pokračuje: „Aby byla zachována souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem Československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti, že veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti.“ Jedna věta, a co všechno znamenala!

Řečeno právní terminologií - v říjnu 1918 došlo k tzv. recepci (převzetí) rakouského a uherského právního řádu. Sám Alois Rašín to okomentoval tak, že „základním tímto zákonem mělo být zamezeno, aby nenastal bezprávní stav a aby se 29. října pracovalo dále, jako by revoluce vůbec nebylo.“ Je samozřejmé, že následně po vzniku republiky bylo mnoho „starých“ zákonů rušeno, měněno a nahrazováno tak, aby to vyhovovalo a umožňovalo existenci a fungování samostatného Československa.

Obecně však platí, že v říjnu 1918 byla zachována právní kontinuita právě díky zákonu č. 11/1918 Sb. tím, že došlo k převzetí (recepci) původní právní úpravy, která platila na území Čech, Moravy a Slovenska.

A v této souvislosti ještě jedna zajímavost. Jak víme, za Rakouska-Uherska spadaly Čechy a Morava pod Rakouské země, kdežto Slovensko bylo součástí Uher. Jak Rakousko, tak Uhry přitom měly svůj vlastní právní řád a vlastní právní vývoj. Převzetím dosavadního právního řádu v roce 1918 tak došlo k tomu, že v nově vzniklé Československé republice začaly hned od začátku platit vedle sebe dva zcela jiné právní, a dokonce i správní (úřední) systémy! V Čechách a na Moravě rakouský, na Slovensku a Podkarpatské Rusi uherský (často nepsaný a jen zvykový).

Je jasné, že mít dva právní systémy v jednom státě není zrovna ideální. Toho si byli vědomi i autoři recepčního zákona, kteří slibovali, že se bude jednat pouze o stav přechodný. To se však později ukázalo spíše jen jako přání a prakticky po celou dobu existence první republiky můžeme být svědky sjednocování (unifikace) práva tak, aby na území státu platilo stejné právo.

Sloučit dva právní systémy v jeden ale nelze přes noc. A i když se to v některých oblastech podařilo velmi rychle, v jiných odvětvích práva tento stav tak zvaného právního dualismu trval prakticky až do roku 1938. Rozhodně ale nelze říci, že by tehdejší právní řád Československa byl nějaký zastaralý nebo špatný. Byl sice komplikovaný, nicméně propracovanost mnoha odvětví práva a preciznost některých zákonů často převyšovala i tehdejší standardní evropskou úroveň.

Tato vysoká kvalita práva a soudní judikatury byla zničena až válkou a následnou vulgarizací práva v době komunistické totality, takže po roce 1989 se k té „prvorepublikové“ úrovni mnohdy teprve složitě dostáváme.

Mgr. et Bc. Karel Šiška, MSc

Rubrika: O právu vážně i nevážně |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (0)

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.