Výprava do břidlicových štol na Hrubé Vodě

Publikováno 17. 09. 2010 v rubrice Tipy na výlet, Z historie obce « zpět « úvod

Ing. Petr Strohalm (někdejší správce) vysvětluje plánek štolyPokud jste někdy na svých cestách zabrousili na Hrubou Vodu do míst, která se nachází vysoko ve svahu nad hotelem Hvězda a hospodou „U Supa“, možná jste narazili na jeden ze dvou vchodů do břidlicových štol. Tyto štoly jsou veřejně nedostupné, my jsme však měli to štěstí, že nás jednou z nich, pojmenovanou „Libor“, provedl někdejší správce a znalec v oboru pan Ing. Petr Strohalm. Pojďme se tedy podívat, jak to s těmito štolami bylo v minulosti a jaké to je dnes.

Ložisko Hrubá Voda se nachází na jižním okraji Oderských vrchů, přibližně 14 km SV od Olomouce. V minulosti ložisko poskytovalo jednu z nejkvalitnějších surovin v ČR a celkové zásoby byly odhadnuty na 400 tis. m³.

Štola LiborTěžba zde byla prováděna zejména hlubinným způsobem, ve své době patřil důl Hrubá Voda k nejmoderněji vybaveným břidlicovým dolům. O intenzitě těžby svědčí velmi rozsáhlé, dodnes zachované dobývky, kterými je ložisková poloha prakticky souvisle vydobyta od povrchu až na úroveň horizontu štoly Libor (455,5 m n. m.) v délce cca 1,2 km. V současné době je ložisko otevřeno úvodním překopem - štolou Klára (422 m n. m).

Historie těžby břidlice na Hrubé Vodě

Historie dobývání břidlice na Hrubé Vodě sahá do druhé poloviny 18 stol. Těžit se zde začala kolem roku 1776 a zdejší doly v té době patřily mezi největší a nejmodernější. Těžba a zpracování této suroviny je úzce spojena s místním sudetským obyvatelstvem, po jehož odsunutí po II. světové válce a následném nedostatku pracovních sil, došlo k přerušení těžební činnosti.

Krystaly vznikají dlouhodobým prosakováním povrchové vodyKromě stavebního využití byla kvalitní břidlice přímo v Hrubé Vodě také speciálně technologicky upravována a drcena na jemný prach, z něhož se následně vyráběly gramofonové desky.

Ve štolách nacházíme zařízení pro rozvod stlačeného vzduchu z období před II. světovou válkou i nápisy psané azbukou, které zde zanechali zvědaví sovětští vojáci, obývající v letech 1968-91 nedaleký vojenský prostor Libavá.

Chodba ve štole LiborNovodobá historie

Novodobé průzkumné práce byly na ložisku zahájeny v r. 1989 zpřístupněním starší štoly Libor, která je 3. těžebním horizontem (456 m n. m.) ložiska. Do r. 1992 těžbu provádělo JZD Velký Týnec. Zásoby na úrovni horizontu štoly Libor však byly prakticky vyčerpány historickou těžbou a z tohoto důvodu byla další těžba zastavena.

V roce 1993 byl proveden vrtný průzkum na ověření hloubkového pokračování ložiskové polohy na výškové úrovni 420 m n. m. Na základě pozitivních výsledků následně nový majitel, Moravská těžební, a.s., zahájil otvírku nižšího těžebního horizontu vyražením otvírkového překopu štoly Klára (419,4 m n. m.) délky cca 325 m, která byla dokončena v r. 1997.

Na těžebním horizontu št. Klára bylo ložisko rozfáráno slednými překopy v celkové délce cca 150 m. Těženo bylo do r. 2002, kdy byla těžba přerušena.

Dopracováno (pohled do štoly Libor na Hrubé Vodě) - autor: Petr Hladík

Při troše štěstí zde můžete najít fosílii měkkýše Posidonia becheriFosilie v břidlici

Břidlice na Hrubé Vodě a v lomech údolí řeky Bystřice vznikala sedimentací jemného klastického materiálu v období spodního karbonu (před více než 300 mil. let). Mezi fosiliemi, které zde můžeme nalézt, jsou zastoupeny např. zkameněliny měkkýše Posidonia becheri nebo přesličky rodu Archaeocalamites.

Budoucnost břidlicových štol?

Pohled do břidlicové štoly na Hrubé VoděV současné době jsou štoly zakonzervovány a pro veřejnost nedostupné. V této lokalitě je ovšem do budoucna plánováno vybudování nového lyžařského areálu s veškerým zázemím a servisem pro turisty. Nabízí se tedy otázka, zda by nebylo vhodné část dolů zpřístupnit lidem např. formou naučné břidlicové stezky a rozšířit tak nabídku v obci o novou turistickou atrakci. Inspirací mohou být Hřebečské důlní stezky (www.hrebecskedulnistezky.cz), které byly nedávno vybudovány za přispění fondů EU.

Vchod do štoly KláraPozn. autora: Informační tabulky označující štoly Klára a Libor na Hrubé Vodě jsou z nějakého důvodu přehozeny, nenechte se tedy zmást špatným značením.

Zdroj informací: Ing. Petr Strohalm - znalec v oboru těžba, odvětví geologie, specializace vlastnosti štípatelných břidlic.

(ppl)

Mohlo by vás také zajímat:

Fotogalerie k článku:

Rubrika: Tipy na výlet, Z historie obce |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (5)

  1. Tomáš (28.11.2010 - 13:13) odpovědět IP: 85.71.145.148

    Důl Hrubá Voda patří mezi nejzajimavější doly na břidlici. Navíc se nachází v krásné krajině. Měl jsem ho možnost navštívit s ochranáři a při této příležitosti jsem nafotil pár záběrů. Tyto fotky, zrovna tak jako i fotky z ostatních dolů můžete zhlédnout na mých stránkách:
    http://arttom.cz/?page_id=29&album=3&gallery=2

  2. Petr Plíska (30.11.2010 - 16:03) odpovědět IP: 77.48.155.242

    Díky za odkaz Tomáši, fotky jsou to opravdu krásné a zajímavé. Jen je škoda, že nejsou označené, ve kterých dolech jsou vyfocené…

  3. Jirka (11.02.2013 - 15:30) odpovědět IP: 90.181.110.23

    V dole Klára v Hrubé Vodě jsem pracoval více jak pět let. Škoda, že to tak špatně dopadlo.
    Zdravím Petra Strohalma, mého bývalého šéfa… :-))

  4. Zir (29.05.2016 - 19:26) odpovědět IP: 90.177.48.143

    U štoly Klára se někdy v r. 2013 sesul portál, těžko teď poznat, že tam kdy něco bylo.

    1. Marek Bohuš (30.05.2016 - 10:14) odpovědět IP: 158.194.56.155

      Nesesul se sám, pomohli mu “železokopové”, kteří ze štol rabují co se dá, včetně jejich vyztužení…

Zanechte komentář