Stavění máje v Hlubočkách

Publikováno 25. 05. 2011 v rubrice Kultura, Z historie obce « zpět « úvod

Navazujeme na naše nedávné folklorní téma o klepačích. Tentokrát o májích v mužském nebo též májách v ženském rodě a opět se jedná o vzpomínky hlubockého rodáka.

Tak jako se vytratilo klepání klepačů na Velikonoce, vytratilo se skoro i stavění máje a májové veselice. Z předválečných let víme, že se stavěly v zahradě hospody U Pommra, později Ervina. Po válce se máje stavěly v několika částech obce a to v Mariánském Údolí, v Hlubočkách - Vsi, v Hlubočkách - Hřebíkové, na Posluchově a na Hrubé Vodě.

Stavění

PosluchovStavěli je vesměs hasiči nebo sportovci za účasti silných dobrovolníků a na prvního května už musel stát. Na máj se používal čerstvě pokácený smrk, aby se dal hladce oloupat a ten byl velice těžký. Díra v zemi k ukotvení máje musela být dosti hluboká, z jedné strany nahoře rozšířená, aby se při vztyčování máj mohl sunout do díry.

Zdobil se barevnými pentlemi a na vršku byl praporek, o který se při kácení bojovalo. Zvedal se za pomoci žebříku a hasičskými háky se udržoval balanc. Když byl dosti vysoko, přitahoval se z druhé strany lany, které se na kmen předem uvázaly. Po vyrovnání se zaklínil a ze čtyř stran se připevnily vzpěry. Proti krádeži – skácení byl svisle pobit železnými pásy nebo tyčemi. Přesto se několik dní před kácením hlídal.

Kácení

PosluchovV den kácení ke konci měsíce se dopoledne zvalo na oslavu kácení máje, koňský povoz se vyzdobil březovými větvemi a barevnými fábory. Na voze byl trubač, harmonikář a další muzikanti. S nimi jeli také šašek, policajt a několik masek, kteří ve  veselé náladě zvali k odpolední slavnosti. Povoz objížděl i okolní vesnice, aby se zábavy zúčastnilo co nejvíce lidí.

Vše začínalo průvodem k máji, ve kterém byli občané účinkující při kácení, masky, hudebníci a vážení občané. Po příchodu k máji začaly masky rejdit okolo a šplhat nahoru, zatímco ostatní je tahali dolů. S velikým pokřikem se máj dražil a nový majitel žádal připravené dřevorubce s dřevěnou pásovou pilou a dřevěnou sekerou o jeho pokácení.

To se neobešlo bez posilování z láhve, až se dřevěné zuby na pile i sekyra polámaly. Přitom se říkaly veselé průpovídky a nově byla stanovena cena dřevařům, jelikož si zničili nářadí. Když konečně docházelo ke skutečnému kácení, shromažďovala se parta odvážlivců do prostoru předpokládaného pádu vrcholku s praporkem, za který byla odměna půl litru tvrdého alkoholu nebo litru vína.

Hlubočky Ves - hřiště s májemHlubočky - Ves

V Hlubočkách - Vsi probíhala odpolední zábava U Ervina na zahradě, kde byl vybudován taneční parket a ve stodole vedle se čepovalo a prodávalo. Po založení nového hřiště za zastávkou se máje stavěly tam a na hřišti stál březovými větvemi a pentlemi ozdobený parket. Okolo byly stánky, točilo se pivo, byla vystavená tombola a hrála hudba, takže děti rejdily na parketu. Večer se tančilo v hospodě na sále.

Zde jsem roku 1956 získal svůj první praporek. Když jsem ho uchopil, všichni se na mě vrhli a odnesl to můj světlý oblek, který byl zelený od trávy. Malý fotbalista s přezdívkou „Čamba“ ho chtěl ode mě vyloudit. Litr vína jsem večer U Ervina dostal a fotbalisté se mohli též z láhve napít (dříve se lahve s alkoholem připevňovaly přímo na vrcholek máje a ještě dříve, jak dokládá text ze 16. století, to byla i zrcátka, sklenice a plíšky pozn. autor).

Veselá mádež v Hlubočkách - nahoře zleva: B. Šindler, Karmazin, E. Jarsch, Jiřík Crhonek, dole: A. Hühnel, F. Dreiseitel, B. Tylich

Hřebíková

V Hřebíkové se máje stavěly nejdřív vedle silnice před restaurací „Pod horami“ (dnes Klub), vedle bývalého holičství. V roce 1947 tady o vršek zápasili hasiči a vojáci a tahanice skončila až ve vodě Bystřičky. Odpolední zábava probíhala v zahradní restauraci, kde byl výčep, betonový taneční parket a přístřešek pro muzikanty. Později tam byly postaveny kuželky s koulí na laně, které byly velmi oblíbené a hrávalo se až do dvou hodin v noci.

Pivo se prodávalo oknem z restaurace a když někdo shodil všech devět kuželek jednou ranou, musel zaplatit tuplák piva. Tuplák byla dvoulitrová sklenice s uchem, která se při pití musela pokládat přes zápěstí, aby se člověk nepolil. My jako děti jsme často stavěli kuželky a jako stavěči dostávali od každého hráče jednu korunu ve starých penězích (před měnovou reformou roku 1953, kdy byly úspory občanů do výše 300 kč měněny v poměru 1:5, nad tento limit v poměru 1:50, pozn. autor) za každou hru a těch bylo někdy do noci hodně.

PosluchovPozději se máj stavěl v „Kolonce“ u studny směrem ke škole, kde bylo hřiště. Na hřišti byly postavené lavice, stoly, stánky, tombola a hudba hrála k tanci. Zde jsem roku 1956 ulovil svůj druhý praporek. Při dopadu máje na zem jsem praporek odkopl a schoval pod sako. Ostatní se tahali o vršek bez praporku. Odměnou byl půllitr vínovice a v tombole jsem vyhrál ještě další dva i s konví na zalévání, která slouží ještě dnes.

Hrubá Voda

V Hrubé Vodě jako ještě samostatné obci se májové oslavy konaly se vší parádou. Ozdobený koňský povoz s hudbou a maskami zval na kácení máje, který se vždy stavěl před hospodou. Ty byly tři (zavřený hotel Rudá hvězda nad nádražím, předchůdce hotelu Akademia a již nestojící Tannenberger pod lomem, pozn. autor), takže se stavělo tam, kdy byla nejvýhodnější nabídka. V posledních letech se skromný máj stavěl před restaurací „Pod Vráblem“.

Policajt s šavlí v Posluchově před vozemPosluchov

Posluchov byl v májových slavnostech výjimečný. Máj se stavěl vedle rybníka,  aby při kácení padal do vody. Boj o jeho špičku se pak konal ve vodě ne příliš čisté. Odměnou za vrcholek máje byly cigarety. Na fotografii jej drží p. Šnajdrová - Bláhová na koni. V den kácení pan Šnajdr se svými koňmi a povozem, vyzdobeným zelenými větvemi a barevnými pentlicemi, objížděl vesnici a okolí.

PosluchovMasky, harmonikář, hajný a policajt zvali na odpolední kácení. K této příležitosti vymýšlela posluchovská mládež zábavné atrakce, k čemuž jim dobře posloužil rybník. Úkolem bylo přejít rybník po lávce na chůdách, přejet jej na kole po deskách, které ležely na plovoucích bečkách. Vlastnoručně vyrobená vozidla končívala často v rybníce. Posluchovští si svůj máj zvlášť hlídali. Taneční parket se nacházel mezi hospodou a rybníkem.

Kácení máje v různých krajích

Paní Blahová - Šnajdrová s májem na PosluchověLidové zvyky spojené s kácením máje se v různých krajích i obcích lišily. V článku V. J. Horáka Kácení máje na Hané, čteme o maskách Cikána s Cikánkou, Žida s Židovkou a holiče, který s velkým hrncem plným pěny a dřevěnou břitvou lákal Žida k holení. Ten však měl zájem jen o koupi máje, za který nabízel myslivci směšný obnos, zatímco Cikán s úmyslem ukrást ozdobený vršek šplhal po kmeni. Když byl několik metrů nad zemí, myslivec jej zpozoroval a sestřelil… Na politickou korektnost se ve Vlkoši u Přerova a jinde v době mezi válkami nehledělo. Jinými maskami byli Bůr, Žaponec nebo Rus či Turek v Lobodicích.

Jiřina Langhammerová píše: Vedle velkého máje se stavěla řada májů menších po celé vesnici. Stavěli je mládenci svým vyvoleným dívkám v noci před jejich okno. Na takový zvyk bylo třeba z lesa vyplenit mnoho stromů a tak již koncem 18. století byla proti takto pojatému zvyku ze strany státu vedena  kampaň.

Stavění májek patří k velmi starým obřadům a jejich obecný smysl lze přičíst zasuté  předkřesťanské magii, skryté symbolice růstu a plodnosti, i když vysvětlit zcela význam celého toho počínání se nám zřejmě nepodaří.

Zpracováno podle:

  • Jiřina Langhammerová (2004): Lidové zvyky. Výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: Nakladatelství LN.
  • Vladimír J. Horák: Kácení máje na Hané. In: Střední Morava 6/1998, s. 84 – 86.
  • Vzpomínky R. Klose
  • foto: archiv M. Blahové a R. Klose
Rubrika: Kultura, Z historie obce |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (3)

  1. Josef Hrbek (26.05.2011 - 2:01) odpovědět IP: 88.146.150.236

    Komentář ke všem článkům redaktora Marka Bohuše:

    Co slovo, to perla, co věta, to perlový náhrdelník!!!

    Poučné, syté, hodnotné.

    Za sebe a snad i za ostatní: Děkuji!!

    Josef Hrbek

  2. Anna Mikisková (26.05.2011 - 10:49) odpovědět IP: 217.170.97.36

    Výstižná slova pana Hrbka, plně se ztotožňuji….Anna Mikisková

  3. Josef Hrbek (29.05.2011 - 1:51) odpovědět IP: 88.146.150.236

    http://www.youtube.com/watch?v=81NWZV0lGWE&feature=fvwrel

    Pořád jsme na “Jedné lodi”….., furt dokola,

    nebo je “to! “jinak”?

    Josef Hrbek

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.