Rozhovor s Wabi Daňkem

Publikováno 20. 07. 2007 v rubrice Kultura, Rozhovory « zpět « úvod

Amfiteátr v Mariánském Údolí byl v sobotu 14. 7. 2007 ve znamení folku, proběhl zde totiž třetí ročník festivalu Folk Na Letním.

Vystoupily zde kapely A. M. Úlet z Moravičan společně s kanadskou zpěvačkou Silvií Forsyth, šumperská skupina My, bluegrassové skupiny Taverna z Prostějova a ostravský BG Styl, folkrocková Chvilka poezie z Frýdku Místku, olomoučtí DC Vocal, Pupkáči z Lipníku nad Bečvou anebo olomoucká tříčlenná formace Domino, jejichž hudba byla postavena většinou na moravském a irském folklóru.

Vrcholem večera se však stalo vystoupení legendárního písničkáře Wabiho Daňka. Zazněly jeho největší hity jako Na cestě On the road, Rosa na kolejích nebo Píseň, co mě učil listopad. Náš Zpravodaj byl u toho a přináší vám exkluzivní rozhovor právě s největší hvězdou červencového folkového večera.

Wabi Daněk na Folku Na Letním 2007V jednom z dřívějších rozhovorů konstatuješ, že se snažíš, aby tvá vystoupení byla „radostná obživa”, že dáváš přednost živému vystoupení a širokospektrálnímu publiku, před například vystupováním v televizi. Platí to stále?

V zásadě platí, já již názory moc neměním. Raději hraji před lidmi, na druhé straně se televizi nevyhýbám. Když se ten můj „ksicht” objeví v televizi, tak ti lidé přijdou. Naštěstí mě nezvali do pořadů, kde nemám co dělat, já strašně nerad říkám lež.

Stále také platí, že tě hraní, ježdění, „šňůry” neunavují, naopak tě i někdy posilují?

Jasně, ono to nabíjí. Ty dvě hodiny na place, to je nad všechny kúry. Kolikrát jde z toho publika takový tlak, taková síla, že když reaguji tak, jak předpokládáte, tak je to přenádherné.

Po vystoupení v Hlubočkách odjíždíš na koncert do Bratislavy. Jezdíš na Slovensko rád, těšíš se na tamní publikum, je v něčem specifické, jiné než publikum moravské nebo české?

Já si myslím, že moc velký rozdíl není, snad že oni jsou takoví vřelejší. Vzpomínám si když jsme hráli na Staré radnici v Bratislavě při průtrži mračen. My jsme byli krytí, část publika byla krytá, ale zbytek z těch asi 250 lidí - asi tak 70, měl zvednuté nohy, aby jim „nečůralo” do bot a já jsem z toho byl tak „auf”, že jsem přidával, až jsem si uvědomil, že je to paradoxně kontraproduktivní, že zmoknou ještě víc.

Wabi Daněk s Milošem DvořáčkemPředpokládám, že svá volna - pokud nějaká existují, trávíš stále nejraději v Osadě vycházejícího slunce. Uděláš si čas na svou zálibu - lovení ryb?

Nedělám si čas, již nelovím. Já mám moc málo času na to, abych to proseděl někde u vody, takže já nyní rybařím prostřednictvím svých zplozených zástupců, na ryby chodí mladý.

Vím, že píšeš krátké básničky o místech, kde vystupuješ. Vznikne jednou i krátká básnička o Hlubočkách či Mariánském Údolí?

Hlubočky? Mariánské Údolí? Nevím, možná mě něco napadne, ještě než půjdeme na plac anebo přímo na place. Ale to musí být člověk v rozpoložení. Jednou to možná bude. Mariánské Údolí tak trochu znám, když jsem se ještě živil rukama, tak jsem tu byl na školení, my jsme opravovali sporáky, tam ve Zlíně.

Leopold Bubeníček při rozhovoru s Wabi DaňkemTvé písničky, ať již z vlastní tvorby či některé převzaté, jsou velmi hezké, většina z nich se stala hity a brouká, zpívá anebo je poslouchá skoro každý. Můžeš prozradit našim čtenářům, zda připravuješ nějakou novou písničku, nebo je jich více? Jaká témata tě napadají.

Ta témata se nemění, je to vždycky o vztazích mezi lidmi. Něco připravuji, chtěl bych na podzim příštího roku vydat novou desku, ale to musím udělat asi 12 nových věcí.

Děkuji za příjemný rozhovor a přeji ti mnoho dalších úspěchů. Pěkných písniček není nikdy dost.

Leopold Bubeníček

Rubrika: Kultura, Rozhovory |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (0)

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.