Podzimní návštěva Roland Garros

Publikováno 11. 01. 2010 v rubrice Sport, Tipy na výlet « zpět « úvod

Z centra města je to na Stade de Roland Garros skoro hodina cesty. A vzhledem k pařížskému provozu je skoro jedno, zda autem nebo metrem. Na přelomu května a června tuto trasu denně absolvují desítky tisíc tenisových fanoušků, kteří sem míří, aby se podívali na to nejlepší, co dnešní tenis nabízí. V tuto dobu se zde koná French Open - jeden ze čtyř nejvýznamnějších tenisových turnajů.

Roland Garros - CentrkurtV areálu se nachází téměř třicet antukových kurtů, z toho tři jsou postavené jako stadiony. Tím centrálním je „Philippe Chatrier“, jehož kapacita je něco přes patnáct tisíc diváků. Na ten druhý, pojmenovaný po slavné francouzské tenisové hráčce Suzanne Lenglen, se vejde více než deset tisíc diváků. A další tisíce pojmou tribuny ostatních kurtů. Přesto však zdejší areál nepůsobí nijak giganticky a odtažitě, ale naopak mám pocit, že se sem snad ani tolik lidí vejít nemůže.

Roland Garros mimo tenisovou hlavní sezónu

Pohár vítězů Roland GarrosV době, kdy se hraje neoficiální tenisové mistrovství světa na antuce, jak se tomuto grandslamu také někdy přezdívá, bývá areál plný lidí, barev a života. Na začátku prosince je ale všechno jinak. Šikmé paprsky podzimního slunce, které sice svítí, ale už nehřeje, pronikají i do skrytých prostor a zákoutí pod tribunami, jako by jen chtěly zdůraznit prázdnotu areálu v tomto ročním období. Náhodný návštěvník má pocit určitého klidu a nostalgické nálady, která na něj z opuštěných tenisových dvorců dýchá. V té zvláštní atmosféře může přemýšlet o tom, jak tenká je ve sportu hranice mezi vítězstvím a prohrou, mezi úspěchem a zapomněním….

Tenniseum - muzeum tenisu

Tenisové muzeum - Tenniseum

Jak ale vysvětluje sympatická průvodkyně, ani mimo tenisovou sezónu není areál úplně prázdný. Sídlí tady francouzský tenisový svaz, jsou zde kanceláře sportovních agentur, konají se konference a v provozu je muzeum tenisu – Tenniseum, a to je také důvod, proč sem mířím.

Musím říci, že samotná expozice mě trochu zklamala, samozřejmě nechybí sada originálních pohárů, které vítězové mužské a ženské dvouhry, čtyřhry i mixu zvedají při slavnostním předávání nad hlavu (domů si pak odváží repliku a originál se vrací zpět), nepřeberné množství raket, ukázky vývoje oblečení, nejrůznější fotografie a obrazové záznamy z památných zápasů, ale celkově jsem čekal trochu víc.

Vstup do Roland GarrosProhlídka areálu

Zato komentovaná prohlídka celého areálu, včetně zázemí centrálního stadionu a prostor vyhrazených pouze pro hráče, novináře a pořadatele, kam se běžný návštěvník nedostane, je pro tenisového fanouška opravdovým zážitkem. Začíná se na „náměstíčku“ se sochami čtyř francouzských mušketýrů. Právě Jacques “Toto” Brugnon, Jean Borotra, Henri Cochet a René Lacoste svými výkony způsobili, že se tenis stal ve Francii (a tím do jisté míry i v Evropě) skutečně všeobecně populárním.

V roce 1927 šokovali celý tenisový svět, když vyhráli Davisův pohár na půdě do té doby neohrožených Spojených států. Odveta se měla konat ve Francii a při této příležitosti byl vybudován nový tenisový areál. Pojmenován však není podle žádného slavného tenisy, ale pan Roland Garros byl legendární francouzský pilot, který v roce 1913 přeletěl jako první člověk Středozemní moře.

Průvodkyně areálem Roland GarrosPo krátkém historickém úvodu se už přesouváme přímo do současnosti. Nejprve vstupní místnosti určené k akreditaci hráčů. Každému hráči hlavní soutěže pořadatel automaticky uhradí ubytování v hotelu na dvě noci a nabídne možnost výběru z opravdu bohatého kulturního, sportovního a zábavního programu jak pro něj, tak i pro jeho doprovod.

Pokud hráč přejde přes první kolo, je mu zaplaceno ubytování po celou dobu setrvání v soutěži a na vítěze ženské i mužské hlavní soutěže čeká 1.060.000 EUR.

Roland Garros - místo pro tiskové konferenceZázemí pro novináře a média

Velká pozornost je věnována novinářům, zpravodajům a televizním komentátorům. Centrem, odkud se do světa rozbíhají zprávy o průběhu zápasů, analýzy, názory a komentáře, je velká místnost plná televizních obrazovek. Každý akreditovaný novinář zde má své místo, kde může prostřednictvím třiceti vnitřních televizních okruhů podle své volby sledovat aktuální dění na jednotlivých kurtech, získávat statistické údaje k zápasům nebo čerpat informace o jednotlivých hráčích. Novináři tady mají k dispozici dokonce i velkou vířivku a masážní místnost s profesionálním masérem.

V přízemí se nachází dvě místnosti, ve kterých se konají tiskové konference. V té větší sděluje novinářům své dojmy vítěz, ta menší je určena pro toho, kdo v zápase úspěšný nebyl. Obě tiskovky probíhají souběžně, takže i po zápase jsou soupeři prakticky na stejném místě, odděleni pouze tenkou přepážkou. Zvláštní pocit, sedět na místě, ze kterého vítěz Roland Garros odpovídá na otázky zpravodajů a televizních reportérů…

Šatny na Roland GarrosŠatny a prostory pro hráče

Patrně z důvodu rovnosti pohlaví jsou mužské i ženské šatny naprosto stejné. Jak ale upozorňuje průvodkyně, dva rozdíly zde přece jen můžeme najít. Tím prvním je velký obraz hlavní trofeje, který visí v relaxační místnosti. Pohár pro vítěze mužského a ženského singlu není stejný, proto je v každé šatně na obraze namalován jiný. A druhý rozdíl? U žen je o jednu dřevěnou šatní skříňku méně, tu chybějící má doma Steffi Graf, kterou ji darovali pořadatelé na památku. Ti nejlepší hráči každý rok používají, snad trochu i z pověrčivosti, stejnou skříňku, třeba Roger Federer má tu s číslem 201.

Galerie tenistůZ útrob stadionu vede na centrální dvorec dlouhá chodba, jejíž stěny jsou pokryty desítkami podpisů, a u každého z nich je malá fotografie hráče a datum. Jak vysvětluje průvodkyně, každý, kdo na centrálním kurtu vyhraje alespoň jeden zápas, se zde podepíše, takže mnohá jména se opakují tak, jak hráč postupoval celým turnajem, včetně předchozích ročníků. Na konci chodby jsou malé dveře s prostým nápisem „centrální kurt“. Otevřete je, slunce vás uhodí do očí a vcházíte přímo na kurt sevřený ze všech stran vysokými tribunami.

Přemýšlím, jaký to asi je pocit, když vás patnáct tisíc diváků potleskem zdraví při příchodu na kurt, a snažím se vybavit české vítěze – v singlech Drobný, Kodeš, Lendl, Mandlíková a Navrátilová, v mužské čtyřhře Šmíd, Vacek a v posledním ročníku Lukáš Dlouhý.

Využití areálu mimo sezónu

Logo Roland GarrosPřekvapuje mě informace, že s výjimkou samotného grandslamového turnaje se po zbytek roku v areálu tenis prakticky nehraje. Roland Garros není tenisovým klubem, jehož členové by zde pravidelně trénovali, a ani pro veřejnost není otevřeno, takže není možné si koupit hodiny nebo pronajat některý kurt. Pouze pokud Francie hraje Davisův pohár, pořádá FedCup nebo mezinárodní juniorskou soutěž, využívá zdejší areál i pro tyto příležitosti. Také francouzští reprezentanti a vybraní junioři zde mohou na začátku antukové sezóny trénovat, ale to je vše.

Přesto se každý rok na jaře před turnajem mění antuka. Ta stará se odebere až do hloubky třiceti centimetrů a naváží se nová. Průvodkyně vysvětluje, že je to i z důvodu televizních přenosů a požadavků mediálních agentur, aby antuka měla jednotnou červenou barvu (ta loňská je vlivem počasí už příliš vybledlá a zvětralá). Vyměnit antuku na všech kurtech stihnou specializované party dělníků během čtrnácti dnů.

Suvenýry a upomínkové předměty Roland Garros

Prohlídka končí před obchodem se sportovními suvenýry. Roland Garros je nejen významnou světovou sportovní událostí, ale také velkým kolotočem peněz a reklamy, takže návštěvník si může vybrat upomínkové předměty v široké škále - počínaje obligátními hrníčky a konče kolekcí tenisového oblečení nebo špičkovými hodinkami, vše samozřejmě s logem a obchodní značkou turnaje. Jak nám ale průvodkyně říká, máme štěstí, protože v jedné hale se zrovna v tuto dobu koná výprodej věcí z letošního ročníku, a to za podstatně nižší cenu, takže za nákupy mířím raději tam.

Z tenisového království odjíždím odpoledne, ale s tenisem ještě ten den nekončím. Je pátek a naši právě nastupují ve finále Davisova poháru ve Španělsku proti Nadalovi a spol. V centru Paříže nakonec nacházím jednu kavárnu, ve které na velkoplošné obrazovce dávají přenos z Barcelony, objednávám si dvě deci bílého a se španělskými turisty začínám sledovat finálové zápasy. To už je ale jiný tenisový příběh…

Karel Šiška

Mohlo by vás také zajímat:

Rubrika: Sport, Tipy na výlet | Téma:  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (0)

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.