Nová úprava dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance

Publikováno 31. 03. 2009 v rubrice O právu vážně i nevážně « zpět « úvod

Od 1. 1. 2009 platí nová úprava nároků zaměstnance v případě dočasné pracovní neschopnosti (nemoci). Základní změna oproti minulé úpravě spočívá v tom, že původně čistě sociální dávka - tzv. nemocenské získává v prvních 14ti dnech pracovní neschopnosti zaměstnance charakter náhrady mzdy a řídí se tedy pracovně právními předpisy - zejména zákoníkem práce. Z toho vyplývají i nová práva a povinnosti jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance.

Režim náhrady mzdy

Ilustrační foto

Obecně platí, že režim náhrady mzdy se uplatní po dobu prvních 14ti kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Náhrada mzdy ale nenáleží automaticky za všechny kalendářní dny, jako tomu bylo u nemocenského, nýbrž pouze za dny, které jsou pro zaměstnance jeho pracovními dny (a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy). Náhrada mzdy tak náleží pouze za dny, na které by zaměstnanci vyšla pracovní směna, kterou však z důvodu nemoci neodpracoval.

Za první tři dny nemoci (tj. myšleno za první tři pracovní směny zaměstnance) žádná náhrada mzdy nepřísluší. Nárok na náhradu mzdy vzniká až od čtvrtého pracovního dne (tj. pracovní směny), který zaměstnanec z důvodu nemoci zameškal. Od tohoto čtvrtého pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti (čtvrté pracovní směny zaměstnance) náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60% upraveného průměrného výdělku.

Zaměstnavatel může kontrolovat nemocné zaměstnance

Vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu mzdy, kterou nevyplácí stát (jako tomu bylo dosud u nemocenské), ale zaměstnavatel, zákoník práce dává zaměstnavateli určitá práva kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje režim nemocného. Konkrétně se jedná o právo zaměstnavatele kontrolovat v prvních čtrnácti kalendářních dnech pracovní neschopnosti, zda nemocný zaměstnanec:

  • dodržuje povinnost zdržovat se v udávaném místě pobytu,
  • dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek.

Zaměstnanec je povinen zdržovat se v místě, které uvedl jako místo pobytu po dobu jeho pracovní neschopnosti. Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li mu změna pobytu v době prvních 14ti kalendářních dnů nemoci povolena, je povinen předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit tuto změnu zaměstnavateli.

Výmluvy neplatí

V případě zjištění porušení dodržování uvedených povinností zákoník práce nepožaduje, aby bylo zjišťováno zavinění ze strany zaměstnance. V praxi to znamená, že už nepomůže výmluva na nefungující či chybějící zvonek apod. Již samotnou skutečnost, že nemocný zaměstnanec nebyl zastižen v místě udávaného pobytu, lze hodnotit jako porušení režimu nemocného. Zaměstnanec je totiž povinen počínat si tak, aby vytvořil podmínky pro zdárný průběh kontroly.

Práva zaměstnance

Na druhou stranu pokud se zaměstnanec v místě udávaného pobytu zdržuje, nemůže jej zaměstnavatel bez dalšího postihnout za to, že v době kontroly jej zastihl pracovat na zahrádce, malovat byt a podobně. Je tomu tak proto, že zaměstnavatel není lékař a nepřísluší mu tedy hodnotit, zda aktivity zaměstnance zdržujícího se v místě pobytu jsou vzhledem k jeho nemoci v souladu s léčebným režimem či nikoli. Zaměstnavatel se však může obrátit na ošetřujícího lékaře s žádostí o odborné posouzení a vyjádření.

Můžete přijít i o náhradu mzdy

Zjistí-li zaměstnavatel porušení shora uvedených povinností, je oprávněn se zřetelem na závažnost zjištěných porušení náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout, a to i zpětně. To znamená, že v krajním případě zaměstnanec v rámci daného období prvních 14ti kalendářních dnů nemoci nemusí náhradu mzdy obdržet vůbec.

Provádět kontrolu v prvních 14ti kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance může zaměstnavatel svými vlastními zaměstnanci nebo prostřednictvím externí společnosti (firmy). Může také o provedení kontroly požádat okresní správu sociálního zabezpečení, která je na základě takové žádosti povinna kontrolu nemocného zaměstnance provést nejpozději do 7 dnů od obdržení žádosti.

Po uplynutí prvních 14ti kalendářních dnů se náhrada mzdy mění na sociální dávku vyplácenou státem (nemocenské tak, jak jsme jej znali dříve), a proto další kontrolu může provádět pouze okresní správa sociálního zabezpečení (jak na základě podnětu zaměstnavatele, tak podle vlastního uvážení). Při zjištění porušení léčebného režimu může být tímto orgánem zaměstnanci dočasně kráceno nebo odňato nemocenské pojištění (tj. nemocenské) a dále uložena pokuta až do výše 20.000,- Kč za spáchání přestupku.

Mgr. et Bc. Karel Šiška, MSc

Rubrika: O právu vážně i nevážně |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (0)

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.