Noc kostelů ve Velké Bystřici

Publikováno 01. 06. 2010 v rubrice Informace z okolí, Kultura, Z historie obce « zpět « úvod

Letos poprvé se v Olomouci a okolí uskutečnila akce, jejiž tradice není ani jinde nijak dlouhá – započala roku 2005 ve Vídni a loni se do ní zapojili v Plzni a Brně. Někomu možná připomene muzejní noc, nebo noc s Andersenem, konanou v knihovnách.

Chrám Stětí sv. Jana Křtitele ve Velké BystřiciChrám Stětí sv. Jana Křtitele ve Velké Bystřici

Velká Bystřice znamená dnes pro mnoho Hlubočáků nejspíš jen předposlední stanici před domovem cestou z práce. Kdo se tam ale zastaví, může vidět a zažít zajímavé věci, ke kterým bezesporu patří zdejší chrám Stětí sv. Jana Křtitele.

Tento kostel, kam do postavení vlastního svatostánku roku 1910, náleželi také farníci z Mariánského Údolí, Hluboček a Hrubé Vody, má dlouhou historii. Jedná so o jednolodní, v jádru gotický kostel, postupně přestavovaný v 16. až 18. století do dnešní barokní podoby. První zmínky o existenci kostela pocházejí z roku 1283.

Zvon z roku 1789

Na úvod noci kostelů seznámil pan Zdeněk Lakomý hosty s historií stavby, stojící na malé vyvýšenině nad potokem Vrtůvkou. Návštěvníci mohli během komentované prohlídky zajít do sakristie s žebrovou gotickou klenbou, vystoupat na kůr s varhanami z roku 1792 a pak ještě výš až na věž kostela, kde bylo k vidění šest krásných zvonů a také historický hodinový stroj.

Zvony v kostele

Renesanční náhrobek z roku 1558Nejstarší zvon je z roku 1499, největší pak z roku 1699. Malý umíráček z roku 1780 byl původně umístěn u kostela. Roku 1975 byly pořízeny dva nové zvony na elektrický pohon (Václav a Ludmila), protože těm starým by vyzvánění strojem uškodilo.

Historické skvosty

Mezi největší skvosty kostela patří renesanční náhrobek Karla Herborta z Fulštejna z roku 1558, který je ve vynikajícím stavu a odkazuje na kryptu pod kostelem, kde jsou pochováni někdejší majitelé zdejšího panství.

Románské i gotické památky

Románská křtitelniceV mnohem horším stavu je torzo gotického náhrobku majitelky panství Elišky z Hradčan, které dlouho plnilo funkci schodů, než je majitel-objevitel věnoval zpět kostelu. (Odtud jejich upravený tvar.) Texty na obou náhrobcích jsou psány česky.

Dalším lákadlem je masivní mramorová románská křtitelnice s pískovcovým podstavcem, která je patrně nejstarší památkou v prostorách kostela.

Mladší jsou zbytky velkých gotických oken s kružbou, zazděné v době barokní přestavby. Prohlédnout si je můžete kdykoliv na vnější zdi kněžiště.

Cenný je malý oltářní obraz patrona kostela od olomouckého malíře Jana Kryštofa Handkeho z roku 1753, který představuje světcovu sťatou hlavu. (Další díla slavného malíře uchovává jeho galerie ve šternberském klášteře).

Průvodce kostelem - Zdeněk Lakomý

Z výkladu dále vybíráme:

  • Až do roku 1880 se pohřbívalo okolo kostela. Hřbitov připomíná dodnes ohradní zeď z lomového kamene pokrytá břidlicí.
  • Věž kostela neměla až do 18. stol. báň ani hodiny, neboť byla věží tzv. hanáckého typu, jakou známe např. od Sv. Mořice v Olomouci, nebo z Nákla.

Doprovodný kulturní program

Vedle prohlídky připravili organizátoři také kulturní program, sestávající z hudebních vystoupení. Zazněly varhany, zpěv barokních skladeb A. V. Michny z Otradovic, spirituály i lidová hudba s cimbálem.

Nejbližší příležitost, podívat se do zákulisí chrámu v Bystřici, bude snad zase na příští noci kostelů. Možná ale za rok zažijeme něco podobného také v hlubočském chrámu? Ve srovnání s tím bystřickým je to ještě mladík, i když už stoletý. Má ale jistě také co nabídnout.

Marek Bohuš, snímky autor

Mohlo by vás také zajímat:

Fotogalerie k článku:

Rubrika: Informace z okolí, Kultura, Z historie obce | Téma:  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (0)

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.