Lichtenštejnovy pamětní desky ve zdiměřském lese

Publikováno 22. 11. 2010 v rubrice Příroda, Tipy na výlet, Z historie obce « zpět « úvod

Nedaleko cesty z Posluchova do Radíkova u bývalé Johnovy myslivny je v lese umístěn nenápadný pomníček ze dvou břidlicových desek. Starší z nich nese latinský nápis s arabskými a římskými číslicemi, mladší pak text latinsko-německý s římskými číslicemi.

Jubilejní kámen ve ZdiměřiTato kombinace jazyků, spolu s užitím zkratek, dnešnímu pozorovateli pochopení smyslu památníku neulehčí. Jaké je sdělení onoho textu? Větší, starší a hůře čitelná deska v pozadí říká: Doubrava knížete Johana k oslavě čtyřicátého výročí vlády, 12. listopadu 1898. Menší deska v popředí, která je kamenicky důkladněji zpracovaná, hlásá: padesátileté jubileum vlády 1908. Jde tedy o jakýsi doplněk - aktualizaci z doby před více než sto lety. Kdo byl kníže Johan a proč ona doubrava?

Originální nápisy na pamětních deskách:

L. JÄHR. REG. JUBIL. MCM. VIII

PRINCEPS JOANNES
QUERCETUM
AD XL. ANNUM REGIM.
JUBIL. 12. NOV. 1898

Kníže Jan II. z Lichtenštejnu

Kníže Jan II. roku 1908 (výřez)Jan II., jinak též Jeho Jasnost Johan II. (Maria Franz Placidus), suverénní kníže a vládce domu Lichtenštejnů, vévoda Opavský a Krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř řádu zlatého rouna atd. žil v letech 1840 až 1929 a vládl po dlouhé období 1858 až 1929. Přes 70 let vlády je doba, kterou překonal i rakouského císaře Františka Josefa I. (1848 - 1916), jenž vládnul „jen” 68 let . Narodil se v Lednici, umřel na zámku ve Valticích a pochován je v rodinné hrobce ve Vranově na Blanensku, tradičním místě odpočinku Lichtenštejnů.

Vidíme, že tento rod je s našimi zeměmi úzce spjat. Na Moravě, ve Slezsku a v Čechách, ale i v Dolních Rakousích, Salcbursku a Lichtenštejnsku mu patřilo třicet jedno panství.

Značnou část z nich rod pozbyl po roce 1918, kdy Československo neuznalo suverenitu Lichtenštejnska a jeho vládnoucímu rodu odmítlo po pozemkové reformě jakékoliv kompenzace. Po druhé světové válce byl konfiskován veškerý majetek rodu v ČR, což představovalo dvě třetiny plochy původního panství.

Lichtenštejnský les v okolí Lošova a Posluchova

Dub ve Zdiměři

Některé domény se nacházely také na střední Moravě. Jednou z nich byly i lesy v katastru Lošova, které se táhnou okolo Radíkova až k Posluchovu. Ty Jan II. koupil roku 1879 od hraběte Saint Genois. Proto v okolí Hluboček dodnes můžeme narazit na hraniční kameny s písmeny FL tzn. Fürst Liechtenstein (něm. kníže Lichtenštejn).

Mecenáš vědy a umění

Knížeti Janovi se dostalo vynikajícího vzdělání v národohospodářství, humanitních a přírodních vědách (zejména v botanice), kterým dával přednost před politikou. Proslul jako mecenáš vědy a umění a jeho filantropické zásluhy mu vynesly přídomek Dobrotivý.

Hrobka Lichtenštejnů na VranověV Lednici založil Vyšší ovocnářsko-vinařskou školu a později ústav pro zušlechťování rostlin (od roku 1985 Zahradnická fakulta VŠ zemědělské v Brně), na Úsově zřídil lovecko-lesnické muzeum.

První přírodní rezervace na Moravě je rovněž jeho dílem. Vznikla roku 1903 mezi vrchy Šerákem, Keprníkem a Vozkou v Hrubém Jeseníku pod názvem Lichtenštejnský prales(dnes NPR Šerák - Keprník). Roku 1909 vyhlásil ochranný režim na Javořině (prales na svazích Velké Javořiny v Bílých Karpatech). Další rezervace byly vyhlášeny také ve Vrpači (Litovelské Pomoraví) nedaleko loveckého zámku Nové Zámky u Litovle a v tzv. Milovickém lese (Pálava).

Jubilejní doubravy

V roce 1898 u příležitosti 40. jubilea jeho vlády se uskutečnila pozoruhodná akce, jejímž iniciátorem byl s největší pravděpodobností knížecí lesní rada Julius Wiehl, od roku 1897 ústřední ředitel lichtenštejnských lesů se sídlem v Olomouci. Tehdy byly v lesních revírech všech panství (pravděpodobně ve 168) vysazeny skupiny dubů nazvané „Fürst Johannes- Eichen Gruppe” (něm. skupina dubů knížete Jana), u nichž byla navršena mohyla z kamenů a do ní zasazena deska z opracovaného kamene s vytesaným nápisem:

FÜRST JOHANNES EICHEN
XXXX JÄHR.REG.JUBILEUM
NOV.MDCCCXCVIII

Dub zimní (Quercus sessiliflora)Roku 1908 přibyly k těmto kamenům menší dodatkové kameny, nebo jen přitesané nápisy o padesátiletém výročí. Za dalších deset let roku 1918, kdy Jan II. slavil už šedesáté výročí vlády, již s ohledem na historické události nebyla vůle uctívat památku Lichtenštejnů, natož osazovat další dodatkové tabulky.

V hospodářském plánu revíru Velká Morava z roku 1906 se lze dočíst zajímavé detaily k těmto dubinám či doubravám. U jubilejních kamenů byla na jaře roku 1898 vysazena skupina dubů a to 20 kusů Quercus pendunculata (pravděpodobně dub letní), 20 ks Quercus sessiflora (pravděpodobně dub zimní) a 18 ks Quercus rubra (dub červený).

Vysazené duby symbolizovaly 40 let vlády a věk knížete

Mladší pamětní deska na Posluchově20 + 20 dubů mělo symbolizovat 40 let vlády, 18 dubů věk knížete při nástupu vlády a celkový počet 58 dubů udával věk knížete. Kromě významu pietního měly mít skupiny dřevin i význam vědecký: měly prokázat, jak duby prospívají na různých stanovištích a v různých nadmořských výškách. Doubravy byly ohrazeny laťovým plotem, po jehož levé straně byly vysazeny douglasky a po pravé borovice vejmutovky.

Při pozornější prohlídce hájku ve Zdiměři zjistí i laik, že ne všechny zdejší duby mají ten typický vykrojený tvar listu, že tu vedle sebe rostou různé, výše popsané, druhy dubů.

Pomníčky jsou rozmístěny po celé ČR

Hraniční kámen z okolí Radíkova

Ač se pomníček ve Zdiměři může na první pohled jevit jako unikátní, opakuje se ve skutečnosti mnohokrát na různých místech Česka s malými obměnami. Vzhledem k velkému množství lichtenštejnských panství a k tomu, že pomníčky vznikaly plánovitě podle zadání, jich muselo existovat velmi mnoho. Ne všechny se dochovaly a domnívám se, že není jisté, že všechny plánované (v lesních mapách zanesené) opravdu vznikly.

Na některých místech přečkaly jen dubové háje bez kamenů, jinde byly vykáceny doubravy a zbyly jen pomníčky. Zdiměřská lokalita je v tomto ohledu dobře dochovaná, protože doubrava a kameny tvoří jeden celek. Podle ústní tradice se na tomto místě pořádaly slavnostní akty pasování knížecích lesníků. Mnozí si možná vzpomenou, že zde býval udržovaný pramen.

Pomník z břidlice

Starší pamětní deska na PosluchověMateriál použitý na pomníky odráží geologickou stavbu dané oblasti. Tehdejší zřizovatelé správně soudili, že je zbytečné dovážet kámen zdaleka, když je k mání v regionu. Na Blanensku proto posloužil vápenec, na černokosteleckém panství říčanská žula, v Makoluskách a Mirošovicích u Ratají pískovec, v Hrubém Jeseníku žula a u nás v Nízkém Jeseníku pochopitelně břidlice.

Napisy jsou psané latinsky, německy i česky

Pata staršího kameneNápisům dominuje národnostně neutrální latina, která je řečí vznešenou a je též jazykem vědy (pojem quercetum je pro biocenózu užíván dodnes). Některé pomníky jsou ale české, nebo německé. Text se proto opakuje s malými odchylkami, kdy sám oslavenec je nazýván Princ Joan, Princeps Joannes, Fürst Johannes či kníže Jan.

Vytvořit databázi lokalit s jubilejními kameny si klade za cíl stránka www.jubilejnikameny.euweb.cz, kde lze řadu z nich nalézt. Mnoho kamenů ale dosud chybí. Při pátrání po nich může pomoci soupis lichtenštejnských panství na uvedené stránce. Pro nás jsou zvláště zajímavá panství Dolany s Jívovou, panství Hradisko s Lošovem a Radíkovem nebo statek Kožušany s dílem vsi Posluchov.

Jubilejní kámen u OlomoučanNa ukázku uvádíme několik míst s jubilejními kameny, na které lze narazit   na různých webových stránkách: Bousín (Drahanská vrchovina, vojenský újezd Březina), Bukovina, Habrůvka, Olomučany, Adamov (Školní lesní podnik Křtiny), Dobré Pole (Kostelec nad Černými Lesy), Vysoký Potok (Králicko), Hradešín (Kostelec nad Černými Lesy), Kuželov (Bílé Karpaty), Makolusky (Uhlířské Janovice), Nevojice (Bučovice, Ždánický les ).

Prameny:

Text a překlad: Marek Bohuš

Rubrika: Příroda, Tipy na výlet, Z historie obce |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (8)

  1. Marek Bohuš (16.02.2011 - 10:18) odpovědět IP: 158.194.56.139

    Na hradě Šternberku probíhá do 31. října 2011 výstava “Lichtenštejnská dominia střední Moravy”

  2. Marek Bohuš (28.08.2011 - 22:47) odpovědět IP: 88.146.150.2

    Článek o hledači pamětních kamenů knížete Lichtenštejna:

    http://pardubice.idnes.cz/misto-hub-patra-hledac-kamenu-v-lesich-po-mohylach-z-dob-lichtenstejnu-

    Pan Vomáčka znovuobjevil i takový kámen v sousední Jívové. Není ale v tak perfektním stavu, jako ten ve Zdiměři.

  3. Marek Bohuš (28.08.2011 - 22:50) odpovědět IP: 88.146.150.2
  4. Ema Švejdová (04.09.2013 - 13:36) odpovědět IP: 80.188.71.104

    Vážený pane, údajně ztracený kámen Lichenštejnů u Vyžlovky (Praha-východ) je na místě, možná jen nahrazen (nepůvodní). Fotku zde neumím zařadit, ale 3.9. jsme kolem něj šli a já se s potěšením dozvěděla na těchto stránkách historii těchto kamenů a důbů, které je obklopují.
    S pozdravem Ema Švejdová
    .

    1. Matouš Jirák (22.09.2013 - 17:14) odpovědět IP: 195.47.13.194

      Dobrý den,
      reaguji na zprávu paní Švejdové. Velmi mne zaujalo sdělení, že kámen u Vyžlovky by mohl ještě existovat. Před časem jsem totiž získal informace právě opačné - o tom, že kámen byl již před delší dobou zničen. Paní Švejdová, ozvěte se mi prosím na e-mailovou adresu kamenne.pamatky@centrum.cz.
      Děkuji a zdravím,
      Matouš Jirák, http://jubilejnikameny.euweb.cz

      1. Matouš Jirák (23.08.2014 - 20:46) odpovědět IP: 213.194.205.55

        Bohužel v případě Vyžlovky jde o nějaký omyl. Kámen na svém místě zcela určitě není. Původní místo jsem navštívil a je zde dochováno pouze několik dubů.
        Matouš Jirák

  5. Váchová Vlasta (07.08.2016 - 6:36) odpovědět IP: 85.70.163.188

    na samotě Zdiměř jsou dvě budovy, zajímalo by mě, která z nich je ona “Johnova myslivna”, zda ta blíže dvěma pamětním kamenům a nebo ta s liliovníkem za plotem. děkuji. Váchová

    1. Marek Bohuš (07.08.2016 - 23:02) odpovědět IP: 78.108.103.216

      Jako myslivna sloužila usedlost blíže pamětním kamenům, které upomínají na knížete Jana z Lichtenštejna. Jemu patřily okolní lesy i myslivna.