Karel duchovní a Karel světský

Publikováno 30. 06. 2013 v rubrice Z historie obce, Zajímavosti « zpět « úvod

Koncem dubna byla v Oblastním muzeu v Chomutově zahájena výstava o šlechtickém rodu Hohenlohe-Langenburg, jehož příslušníkem byl také nám známý princ Karel. Psali jsme o něm, neboť byl dárcem varhan hlubočskému kostelu. Snímky chrámu i výzdoby varhan tvoří obrazovou přílohu na jednom z 31 výstavních panelů, protože podobizna olomouckého kanovníka se nedochovala. Přímo v městské knihovně v Jirkově je pak trvale umístěna výstava o rodu Kludských, a to především Karlovi.

Princ Karl Friedrich Leopold a jeho rodina

Vernisáže se zúčastnila také příslušnice rodu, Alexandra von Trotha, která se na Červeném Hrádku narodila a prožila své dětství. Je dcerou Karla Erwina von Hohenlohe-Langenburg a Viktorie Černínové z Chudenic, tzn. „náš“ princ Karel byl strýcem jejího otce. Slavnostní zahájení proběhlo v nádherných gotických prostorách se sklípkovou klenbou, sloužící v chomutovské radnici (bývalém městském zámku) jako oblastní muzeum. Po skončení počátkem července se tato dvojjazyčná výstava přesune do Erlangenu v Bavorsku, kde žije mnoho původních obyvatel měst Chomutova a Jirkova. Následně bude umístěna na zámku Červený Hrádek u Jirkova, který dnes slouží jako hotel. Nachází se na rozhraní mezi horami Krušnými a doly severočeskými, v bývalém rozlehlém zámeckém parku. Díky tomuto nejbližšímu okolí není zde kontrast horské přírody a zdevastované Podkrušnohorské pánve tak křiklavý, jako u nedalekého zámku Jezeří. V parku a na zámeckém nádvoří se dochovalo několik soch a kamenných architektonických prvků od Jana Brokoffa, otce slavnějšího Ferdinanda Maxmiliána, včetně pískovcového rodového erbu, jaký známe z varhan v Hlubočkách.

Principál Karel Kludský

Dalším slavným rodem městečka, byť ze zcela jiné vrstvy, jsou Kludští, kteří zde díky svým úspěchům mohli zakoupit továrnickou Kühnovu vilu. Její zahrada s cvičnou manéží a stájemi se v letech 1920–1934 stala zimovištěm jejich cirkusu. Na to období upomínají sochy lva a lvice na vstupní bráně. Dnes v Kludského vile sídlí městská knihovna a spolu s bustou proslulého cirkusového ředitele a domptéra je zde k vidění i výstava o historii slavného cirkusu. Jejím autorem je lokálpatriot, novinář a literát Michal Bečvář, který rovněž sepsal monografii o rodu Hohenlohe-Langenburg (vyšla česky a německy) a koncipoval návaznou výstavu. Slyšíme-li občas, že v Hlubočkách nic není, pak o autorově rodišti Ervěnicích to platí doslova, nebudeme-li počítat kubické kilometry vzduchu nad těžební jámou.

Traduje se, že když Jirkov osvobodili Rusové, zachránila Kludského, který byl jako většina Jirkovanů Němec, před rabováním náhoda. Válka neválka, opakoval právě se svými psíky nějaké parádní číslo, a protože je známo, jaké úctě a vážnosti se cirkus v Rusku těší, vyvázl bez újmy.

Podobných historek, které mnohdy končily tragicky (příbuzní, rozsápaní v manéži svými lvy; porážení cvičených koní na krmení šelem v dobách krize apod.) bylo v životě Karla Kludského (1891–1967) snad až příliš mnoho. Není divu, že se tato rodina s dramatickými osudy stala předobrazem Bassova románu Cirkus Humberto z roku 1941. Také Josef Lada maloval svá zvířata pro dětské knihy podle Kludského cirkusu a konečně roku 1966 vydal Václav Cibula o Karlovi vzpomínkovou knihu Život v manéži. V letech 1920 až 1934, kdy důsledkem hrozící občanské války ve Vídni zanikl, se cirkus stal součástí koloritu městečka. Sloni, velbloudi a buvoli bývali součástí masopustního průvodu; slon Baby asistoval jako živý jeřáb při nakládce na místním nádraží. Vymyslel by to Poláček lépe?

Nápadné byly také ředitelské maringotky, vyrobené na zakázku v Hannoveru. Pět místností s přepychovými ložnicemi a přijímacím salonkem bylo vybaveno masivním oblým nábytkem, pracovna dokonce klavírem. Okna zdobila broušením dekorovaná skla. Samozřejmostí byla teplá voda.

Před odsunem uchránilo manžele Kludské svědectví o jejich smýšlení za války a podpoře pronásledovaných,  znárodnění jejich domu nezabránilo nic. Stáří prožili v ústraní, ve své maringotce na kraji Jirkova.

Autor děkuje Michalu Bečvářovi za poskytnutí materálu obou výstav.

foto: autor

Rubrika: Z historie obce, Zajímavosti |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (0)

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.