Ideální průmyslové veduty Hluboček a Mariánského Údolí III.

Publikováno 27. 02. 2010 v rubrice Z historie obce « zpět « úvod

Naposledy jsme se věnovali vedutám na akcii společnosti Moravia z roku 1886. Jiná zachovaná akcie, jež ukazuje obě části podniku, pochází z roku 1910.

Akcie z roku 1910Je uplynulé čtvrtstoletí krátká nebo dlouhá doba? V našich dnešních představách proběhlo těch 24 let v době stability a neměnnosti, které si obvykle s rakouským mocnářstvím spojujeme. Nenechme se však mýlit. V té době  docházelo ke změnám v mnoha oblastech. Je to vidět i na oné akcii. Ač se při letmém pohledu obě ceniny od sebe téměř neliší, mohl by se tento příspěvek také jmenovat „Najdi deset rozdílů”. Základní rozvržení a výzdoba v podobě historizujícího tvarosloví zůstaly nezměněny a v období končící secese se jeví jako značně konzervativní.

Rozdíly oproti původním vedutám

Veduta - Hlubočky HřebíkováPrvní rozdíl, který nás upoutá jsou určitě samotné veduty, které již nejsou rytinami, ale vznikly z fotografií. Jejich autor mohl díky členitému reliéfu údolí zvolit perspektivu takřka leteckého pohledu. Ten zachycuje větší výřez krajiny než jak tomu bylo na dřevorytech, avšak nemůže žádný detail zdůraznit tak jako grafika. V Hřebíkové zůstal směr pohledu stejný, zatímco v Mariánském Údolí se otočil a míří ze svahu na  levém břehu Bystřice směrem po proudu k Velké Bystřici a dál na Hanou, která tvoří vzdálený obzor.

V Hřebíkové se továrna několikanásobně rozšířila dále do údolí, vyrostly nové komíny a hlavně byla postavena vila majitelů Moravie. Na místě pozdější dělnické kolonie však stále zůstává volná louka. Pole a louky vidíme také na snímku z Mariánského Údolí v místech, kde postupně vyrůstaly novější provozy.

Veduta z Mariánského ÚdolíSazba textu

Další rozdíl je patrný v sazbě textu. Výrazně patkové písmo bylo nahrazeno modernějším fontem, kterým se oznamuje, že akcie má nominální hodnotu čtyř set korun, což je také novinka. Podpisy majitelů (Karl a Max Machankové) už nejsou na jakési anachronické listině, nýbrž na akcii samé.

Nečekali bychom, že se změní dokonce pravopis a akcie se nyní píše s „k”(Actie - Aktie).

Nominální hodnoty po měnové reformě v roce 1892

Zastavme se ještě u nominální hodnoty akcie. Bylo řečeno, že měla hodnotu čtyř set korun (400 K,-) a nikoli už dvou set zlatých. Zde narážíme na zajímavé téma, které se dodnes projevuje v mluvené češtině. Roku 1892 proběhla měnová reforma a rakouská měna rýnský gulden neboli  zlaťák, zlatka čili zkráceně rýnský (známý z dětské říkanky o kole mlýnským za čtyry rýnský),  byla změněna na korunu.

Označení staré měny, které vidíme na akcii z roku 1886, bylo „fl.” z latinského florin, z něhož se mimo jiné vyvinul maďarský forint. Jeden gulden se dělil na sto krejcarů. (Označení krejcar je odvozeno z německého „Kreuz” tzn. kříž, který býval na minci vyražen.) Koruna vůči zlatce devalvovala v poměru 1: 2, takže v našem případě se vlastně hodnota akcie neměnila. A zde se dostáváme k dědictví této měnové reformy v současné češtině. Protože si lidé ještě dlouho nemohli na novou měnu zvyknout, přepočítávali ji na tu starou. Tak se stalo, že desetikorunová bankovka se označovala a dodnes označuje jako „pětka”.

Závěrem je třeba upozornit, že v případě těchto archiválií se nejedná o veduty ideální, nýbrž reálné. Kvalita reprodukce fotografií však za rytinami zaostává, ač fotografie samé jistě byly na dobré technické úrovni. Nedá se říci, že by fotografie do budoucna ostatní techniky při tvorbě vedut nahradila, jak si ukážeme příště na dalších vedutách.

Marek Bohuš

Rubrika: Z historie obce |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (0)

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.