Ideální průmyslové veduty Hluboček a Mariánského Údolí II.

Publikováno 21. 01. 2010 v rubrice Z historie obce « zpět « úvod

Zřejmě druhé nejstarší zpodobení průmyslových závodů Moravia nacházíme na akciích podniku z roku 1886, tedy 24 let po vedutě Mariánského Údolí z faktury, o které jsme psali nedávno.

Akcie společnosti z roku 1886 v nominální hodnotě 400 zlatých rakouské měny.Podnik se roku 1870 pod jménem „Moravia“ transformoval na akciovou společnost, čemuž vděčíme za vznik těchto tisků. Jedná se o velmi velkoryse až luxusně zpracovanou ceninu ve čtyřbarevném provedení, která je vedle všech povinných údajů u akcií obvyklých, vybavena také dvěma vedutami. Veduty jsou umístěny do architektonicky pojatých dekorací. Dvě karyatidy dodávají celé kompozici na vznešenosti. Stojí na spodní římse a na jejich hlavách spočívá celkem složitá konstrukce. Tu tvoří dva rámy pro veduty spojené horní římsou, jejíž konce zdobí dvě žardiniéry s květinami.

V bohatém tvarosloví festonů, říms zkrášlených vejcovcem, zubořezem a perlovcem, akantových listů, stylizovaných mušlí a piniových šišek, konsol, volut a korintských hlavic stojí za zmínku hlava antického boha obchodu Merkura s okřídleným kloboukem, (jak ho známe z olomoucké Merkurovy kašny), která je umístěna na kartuši mezi oběma rámy s vedutami. Pod ní se vznáší rakouská orlice, ač na první pohled by se mohlo zdát, že visí na festonech s ovocem a stuhách. Co „opravdu“ visí jsou tabulky s údaji o nominální hodnotě (Ö. W. fl. 200 tzn. 200 zlatých rakouské měny) a o čísle akcie. Motiv orlice se opakuje na kruhovém slepotisku v kartuši, umístěné v dolní části akcie uprostřed spodní římsy.

Textu dominuje červený nápis „akcie Moravie“, který spolu s běžným černým textem spočívá na žlutém pozadí zdobeném rostlinnými motivy. Na spodní římse iluzivně leží listina s podpisy pánů Machanka, Orla a… (?)

V textu stojí: Akcie dvou set zlatých rakouské měny, která dává doručiteli (rozuměj držiteli, pozn. překladatele) všechna práva a takový podíl na jmění a příjmech c. k. privilegované hlubočské a mariánskoúdolní průmyslové a obchodní akciové společnosti pro železářské zboží Moravia, které podle schválených stanov společnosti každé akcii přísluší.

Veduta MoraviaPrvní z vedut představuje pohled na provozní a administrativní budovy v Hřebíkové z úbočí nad pravým břehem Bystřice směrem po proudu. Spatřujeme dva vysoké komíny, z nichž však nestoupá kouř, jak je u podobných vedut obvyklé, neboť kouř symbolizuje aktivitu, dynamičnost a prosperitu, jež držitel akcií od podniku očekává. Na cestě je vidět povoz, který má snad navozovat jakýsi dojem ruchu a činorodosti. Co zde nevidíme, je železnice, případně projíždějící vlak, ač „Moravsko-slezská centrální dráha“ z Olomouce do Krnova v té době údolím vedla už 14 let od roku 1872. Je třeba zdůraznit, že projíždějící vlak patří k zavedeným náležitostem žánru, jak uvidíme na jiných vedutách a proto si klademe otázku, proč zde nebyl použit.

Za pozornost stojí dřevěný most přes Bystřici na místě, kde je říčka přemostěna dodnes. Zaujme také sklad dřeva na levém břehu u cesty a dokonce rozeznáváme kozu na jeho rozřezání u zdi továrny. Dřevo sem bylo dopraveno zřejmě ještě po vodě, jak bývalo zvykem. Vila zakladatelů Moravie rodiny Machanků, která stojí naproti mostu zde ještě zachycena není. Les pokrývající svah pod Jílovým vrchem nad továrnou je pozoruhodně celistvý. Na pozdějších kresbách i fotografiích jsou k vidění četné holiny.

Veduta MoraviaDruhá veduta skýtá pohled na Mariánské Údolí z dnešní cesty od Mrskles v místě nad nádražím směrem k tehdejší vile Machanků s vysokým altánem, pozdějšímu „Penzionu“. K dřevěnému mostu přes Bystřici se právě blíží nepostradatelný povoz tažený dvěma koňmi. Před chvílí minul skupinu sedláků pracujících na poli vlevo od cesty. Zcela v popředí z okraje obrázku ční drážní návěstí nebo semafor a zábradlí. U mostu bohužel nerozeznáváme boží muka ani další objekty, zachycené na již zmíněné vedutě z roku 1862.

Vpravo vidíme tovární budovy s komínem, jež působí dojmem spíše běžných staveb, oddělené od polností řadou topolů. Domy na pravém břehu Bystřice pod vilou Machanků slouží snad k ubytování. Nebo jsou to zemědělské usedlosti?

V porovnání s pozdějšími vedutami továren působí ty právě popsané velmi věrně. Rovněž jejich zasazení do krajiny je realistické, což často nebývá zvykem.

Akcie je podle všeho vytištěna technikou dřevotisku, ovšem prostřednictvím kovového, zřejmě zinkového štočku, na který byl obraz fotomechanicky přenesen. Jedná se tedy o tisk z výšky. Představuje krásný příklad poctivého řemesla a současně cenné zpodobení lokalit Mariánského Údolí a Hřebíkové.

Marek Bohuš

Rubrika: Z historie obce |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (0)

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.