Ideální průmyslové veduty Hluboček a Mariánského Údolí I.

Za dobu své existence byly průmyslové závody v Hlubočkách a Mariánském Údolí poměrně často zpodobovány. Tato esteticky působivá grafická reklamní ztvárnění průmyslových objektů sloužila v té době k propagačním účelům tím, že měla na adresáta učinit velkolepý dojem a podtrhnout důležitost továrny.

Řeč je o tzv. ideálních vedutách, které měly ukázat nikoliv idealizovaný, ale budoucí ideální stav podniku. Od tohoto ideálu jsou veduty vzdáleny různou měrou. V některých případech je rozlehlost plánovaného podniku taková, že lze takový ideální budoucí stav sotva brát vážně.

S vedutami se setkáváme na tzv. merkantiliích, což byly nejrůznější tiskoviny jako například hlavičkové papíry, účty, faktury, ceníky, akcie apod. A právě na jedné faktuře se nám dochoval pohled na továrnu v Mariánském Údolí v rané fázi jejího vývoje. Autor zvěčnil tehdejší železárny pravděpodobně z pravého břehu Bystřice směrem proti proudu.

Obraz byl poté reprodukován patrně technikou kamenotisku. Faktura je datována dnem 2. června 1862 a představuje v regionálním kontextu brzký výskyt tohoto žánru, neboť na střední Moravě se podobné veduty začaly vyskytovat až od 70. a 80. let 19. století.

Ivo Hlobil ji charakterizuje takto: „Vyniká detailním zobrazením továrního areálu na břehu neregulované Bystřičky, včetně miniaturizovaného znázornění povozu s dvěma koňmi a Božími muky… v dekorativním podélném zarámování druhého rokoka. Z početných komínů se na znamení prosperity gründerského kapitalismu valí hustý kouř.”

Dodejme, že na břehu říčky lze rozeznat ještě jeden objekt. Jedná se snad o zvonici patřící k továrně, která ohlašovala začátek a konec směny? Zajímavá jsou také sdělení v kartuších umístěných v horních rozích. Na první čteme, že kancelář (comptoir) firmy sídlí v Olomouci na Dolním náměstí. Na druhé stojí, že pobočka má sídlo ve Vídni na Univerzitním náměstí.

Dnes jsou veduty pro své pečlivé řemeslné provedení i vzácnost předmětem sběratelského zájmu. Pro badatele a zájemce o historii jsou pak také dokladem dřívější podoby lokalit, jež zpodobují a které doznaly značných změn. V tomto případě nás od doby vzniku veduty dělí 150 let. Proměnu může každý posoudit sám.

Záhlaví tiskopisu firmy J.C. Machanek & Comp., k.k. priv. Homboker Maschinnägel- und Blechwaaren-Fabriksgesellschaft (c.k. privilegovaná hlubočská tovární společnost na strojní výrobu hřebíků a plechového zboží; 2. červen 1862)

S použitím článků I. Hlobila a V. Kollmanna Marek Bohuš