Hrubovodští letouni se chystají na novou sezónu

Publikováno 22. 02. 2011 v rubrice Příroda « zpět « úvod

Kdo by si myslel, že byl na Hrubé Vodě založen nový hokejový klub po vzoru Philadelphia Flyers, který by chtěl měřit síly s libereckými Bílými Tygry, znojemskými Orly či Sekačkami z Českých Budějovic, mýlil by se.

Myotis myotis - netopýr velký (shluk)Řeč bude o příslušnících řádu letounů - Chiroptera, tedy netopýrech a vrápencích, kteří zde přečkávají zimu v podzemních prostorách, vzniklých při těžbě břidlice, rud a při ražbě vodních štol.

Příprava na sezónu pro tyto malé hmyzožrouty znamená především přežít bez úhony chladnou část roku. Daří se jim to díky úspornému režimu, spočívajícímu v poklesu tělesné teploty, omezení pohybu a energetického výdeje obecně, který se nazývá hibernace.

Co to visí na stěně za ptáka? (z lidového vtipu o netopýrech)

Plecotus auritus - netopýr ušatýO netopýrech se toho mezi lidmi moc neví. Nebo jste věděli, že mají své přezdívky? Jsou krátké jako u lidí a vymysleli si je chiropterologové, aby se vyhnuli dlouhým vědeckým názvům. Tyto přezdívky se tvoří kombinací začátečních hlásek rodového a druhového jména.

Nezasvěcenci taková přezdívka může zprvu znít jako Emil nebo Eman a přičítá ji vřelému vztahu chiropterologa k objektu jeho zkoumání. Správně by měl slyšet „Enil” od Eptesicus nilssonii, což je netopýr severní a „Mema” od Myotis emarginatus neboli netopýr brvitý.

Hrubá Voda - evropsky významná lokalita

Barbastella barbastellus - netopýr černýMimo tyto dva, zimují na Hrubé Vodě ještě další druhy. Při sčítáních v letech 1996 až 2000 jich zde bylo zjištěno celkem jedenáct. Vedle netopýra černého (Barbastella barbastellus), netopýra velkého (Myotis myotis), netopýra ušatého (Plecotus auritus) a vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), kteří byli zaznamenáni letos, to jsou ještě netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr řasnatý (M. nattereri), netopýr vousatý (M. mystacinus), netopýr velkouchý (M. bechsteinii) a netopýr dlouhouchý (M. austriacus).

Je to značný podíl z 26 druhů netopýrů, žijících v České republice. To z Hrubé Vody činí evropsky významnou lokalitu (EVL). Jako taková, musí být odborně monitorována, tzn. že jsou netopýři pravidelně počítáni a sleduje se jejich stav (např. zda nevykazují příznaky syndromu bílých nosů „WNS”, který ohrožuje populaci v Severní Americe).

Eptesicus nilssonii - netopýr severníZrození netopýra

Ne všechny druhy netopýrů vyhledávají štoly a podzemí obecně. Některé přezimují např. pod kůrou stromů a musí proto snést teplotu, blížící se 0 °C. Proč si většina vybírá právě štoly? Není to jen stálá teplota (6 až 7° C) ale i vysoká vlhkost vzduchu, která je chrání před ztrátou vody v období, kdy ji nemohou doplňovat. Velká plocha lysých křídel tvořených blánou, která je většinou bez srsti, jí odvádí mnoho.

Na rozdíl od jižní Evropy, kde je teplota v jeskyních vyšší (15 až 16°C) se u nás netopýři obvykle nemohou v podzemí rozmnožovat. Předpokládá se, že se k nám takové druhy rozšířily až s příchodem člověka a s výstavbou jeho příbytků.

Rhinolophus hipposideros - vrápenec malýPřibližně v květnu zvířata štoly opouštějí a můžeme na ně narazit na půdách domů, kde se shromažďují samice. Tyto prostory totiž slouží jako jakési netopýří porodnice, kde bychom nastávající matky neměli rušit, či jim zamezovat v přístupu. To ostatně platí pro všechna místa a prostředí, kde netopýři žijí, protože ta jsou chráněna spolu s nimi.

Na panelácích, kde půdy nemají se pro letouny umísťují dokonce budky. Samice rodí zpravidla jedno mládě, které se drží na těle matky a ta s ním několik prvních dní i létá lovit. Mládě krmené velmi výživným mlékem rychle roste. Přibližně po osmi týdnech již následuje matku za pomoci vlastních křídel.

Jinou významnou lokalitou na střední Moravě je Javoříčský kras, který je nejvýznamnějším zimovištěm kriticky ohroženého vrápence malého v České republice. Vrápence pozná od netopýra i laik podle toho, že visí jakoby zabalený do svých křídel a připomíná uschlou hrušku.

Tajemný tvor

Myotis myotis - netopýr velkýNetopýři svým způsobem života přitahují pozornost lidí odedávna. Co člověk neviděl a nechápal, to si domyslel a proto o letounech vzniklo mnoho mýtů (sání krve, čarovné účinky, Afričané věřili, že po snězení jeho masa budou vidět ve tmě). Mýty a představy souvisejí v tomto případě se strachem z něčeho neobvyklého.

Stanislav Komárek věnoval tématu svůj text „Hlavou dolů”, který dal název celé sbírce jeho esejů o přírodě a společnosti. Mimo jiné zde píše: „Představa netopýra visícího vzhůru nohama je všeobecně zakořeněná … naznačuje, že jde o tvory jaksi nepatřičné, žijící a jednající proti běžným zvyklostem.” a dále „V evropské i blízkovýchodní tradici byli odedávna spojováni se silami podsvětí a používáni k nejrůznějším magickým rituálům.”

Dokonce i na českém venkově se místy až do 20. století udržel zvyk, přibíjet netopýry na vrata. Pamětnice, které se Komárek ptal na účel toho aktu, odpověděla: „na znamení a pro strach.” Člověku zde vytane na mysl podobnost s kamennými chrliči ve tvaru démonů na gotických katedrálách, které měly odehnat démony skutečné.

Netopýr ušatýO jménech

Není divu, že takové zvíře je v mnoha jazycích označováno tzv. tabuovými jmény, tzn. opisem jména původního (zapomenutého, neboť zakázaného a nepoužívaného), jehož vyslovení by mohlo přivolat neštěstí. O tom, že bylo jeho jméno tabuováno píše i lingvistka Pavla Loucká: Netopýr (ve staročeštině netopýř, v dialektech nedopejr, letopeř, litopéř aj.) se zřejmě vyvinul od slova lepetati - trhavě poletovat a byl nahrazován označením holý pták, večerek (také latinský výraz pro netopýra - vespertilio je odvozen ze slova vesper, tedy večer) či repík (zachytí se neboli vrepí do vlasů). Vrápenci vděčí za své jméno zvláštním výrůstkům kolem nozder.

8. Netopýr brvitý„Vrap je jakési zřasení…, nebo lupen na spodu kloboučku některých hub, ale také vráska…” K hravé, nonsensově-poetické etymologii inspiroval netopýr i našeho „mašíbla” T.R. Fielda . Zvláštní aztécké jméno pro netopýra, v překladu „krysa-motýl” se dosti blíží německému označení Fledermaus, což znamená „třepetající se myš”. Ve staré němčině se však nazýval „mústro”, tzn. zvíře podobající se myši.

Vraťme se ještě ke Komárkovi, od kterého se dozvídáme, že: „V mytologiích Střední a Jižní Ameriky hráli netopýři velice významnou roli, na rozdíl od Starého světa namnoze dosti pozitivní. … I australští domorodci, když se inspirováni vyprávěním misionářů pokoušeli kreslit anděly, vybavili je namnoze netopýřími křídly.”

Případní zájemci najdou další podrobnosti ze života netopýrů v časopise Vespertilio na stránkách www.ceson.org.

Zrození netopýra
(Ch. Darwinovi)

V nočních ptáků lehký vír
nehodil se bruttopýr.

Jak se oteplilo zjara
začala ho tížit tára.

Proto, když už táhlo léto,
shodil ji a zůstal netto.

A teď? Lehek jako pýr
lítá sobě netopýr!!!

T. R. Field

Autor děkuje RNDr. Jiřímu Šafářovi z olomoucké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny za poskytnutí fotografií, zasvěcující výklad a připomínky k textu.

Zpracováno podle:

  • Bartonička, T.: Netopýři zimující ve štolách v okolí Olomouce. In: Vespertilio 5, 2001, s. 11-15.
  • Komárek, S.: Hlavou dolů. In: Vesmír 77, 1998, s. 468-469.
  • Loucká, P.: Jak se netopýr a motýl dotřepetali ke svým jménům. In: Vesmír 77, 1998, s. 476.
  • Field, T.R.: Lomikel a jiné zádrhele. Praha,1990.
  • Foto: Jiří Šafář (1-7) a autor (8, 9)

Marek Bohuš

Fotogalerie k článku:

Rubrika: Příroda |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (0)

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.