Harcování do Harcu

Publikováno 29. 06. 2010 v rubrice Tipy na výlet « zpět « úvod

Hrázděné domy OsterwieckČlověk, který se vydává do ciziny, tak činí z nejrůznějších pohnutek. Vyhledává kraj s teplejším klimatem a nižším úhrnem srážek bez povodňových stupňů, míří do nadmořských výšek, jakých se doma nedostává, hodlá navštívit co nejvíc muzeí a památek, nebo jej lákají slavná sportovní kolbiště. To vše je ovšem také možno kombinovat.

Co všechny tyto výpravy spojuje, je konfrontace s cizím jazykem, jinými zvyky, neznámou kulturou a historií, která činí cestování tak přitažlivým.

Cestovatel vše nové vědomě či nevědomě srovnává se svou zkušeností a zjišťuje, že leccos kupodivu zná ze své vlasti.

Mapa HarcuPohoří Harc v Dolním Sasku

Cílem naší cesty byla německá spolková země Dolní Sasko s pohořím Harc a několika okolními městy. A co mají Harc a Hlubočky společného? Že začínají od „H“ by bylo asi málo. Při vyslovení jména těchto hor se milovníkům Švejka vybaví epizoda, kdy se dobrý voják snažil spřátelit harckého kanára („Harzer Kanarienvogel“) poručíka Lukáše s kocourem, kteréžto sbližování nedopadlo dobře.

Brocken-nejvyšší hora Harcu

Začalo to v prvohorách

Geologům a geografům připomene Harc hercynské vrásnění, které rovněž bylo pojmenováno podle latinského označení pohoří „Hercynia silva“. Probíhalo v paleozoiku, tedy prvohorách, před druhohorním vrásněním alpinským a dalo vzniknout mnoha našim pohořím jako jsou např. Šumava, Krušné, Jizerské a Orlické hory a také Nízký Jeseník a Oderské vrchy.

Proto také Harc se svými plochými vrcholy a vřesovišti naše hory tolik připomíná. Nejvyšší, skalisky pokrytý vrchol Brocken (1142 m n. m.) se podobně jako Petrovy kameny v Hrubém Jeseníku traduje jako místo sletu čarodějnic.

Kovárna hřebíků v IlsenburguPodoby s naší obcí a krajem

Stejně jako u nás se tu od nejstaších dob těžily rudy a jiné suroviny a proto zde můžeme v městečku Ilsenburg nalézt bývalou „Nagelschmiede“ tedy kovárnu hřebíků, což ještě není „Nägelfabrik“ (hřebíkárna - Hřebíková) ale její předchůdce.

Zraku cizince neunikne hojné využití někdejší chlouby Nízkého Jeseníku – pokrývačské břidlice ve zdejší architektuře hrázděných domů, která často chrání jejich štíty, nebo i celé zdi a s níž tu řemeslníci dokáží divy. Jiným rysem zdejší architektury jsou hrázděné domy, jejichž vnější trámoví je zdobeno řezbou a citáty z bible ve všech patrech.

Gurmánské speciality

Harcký sýrPovědomý nám může připadat i „Harzer Käse“, tedy harcký sýr, kterému se v Rakousku říká „Quargeln“, což jsou naše hanácké tvargle, tvarůžky čili syrečky. Jiným slavným potravinářským produktem je likér „Jägermeister“, což česky neznamená nic jiného, než myslivec. Tento nápoj vznikl a dodnes se vyrábí ve městě Wolfenbüttel. Naopak bychom se asi neshodli v chřestu, neboli šparglu, jehož sezona v červnu vrcholí a pěstitelé ho nabízejí na trhu hromady.

Kultura a vzdělávání

Časopis der AnschnittWolfenbüttel se proslavil hlavně díky knihovně, budované zdejším osvíceným vévodou Augustem a jeho následovníky. Slouží dodnes vědcům i běžným návštěvníkům a jedna její část je umístěna v bývalé renesanční zbrojnici, podobně jako olomoucká univerzitní knihovna.

Našli jsme zde mj. také časopis „Der Anschnitt, Zeitschrift für Kunst und Kultur im Bergbau“ tedy Anschnitt, časopis pro umění a kulturu v těžařství. Nepřipomíná vám stará šachta – architektonická památka na jeho obálce – vzdáleně jednu stavbu v Hlubočkách? Ne náhodou se v tomto časopise často objevují články z českých zemí, např. o těžbe břidlice na Moravě a ve Slezsku.

Historické souvislosti

Harcká úzkokolejkaPohořím Harc procházela desítky let hranice mezi oběma německými státy a zároveň tzv. železná opona, kterou dnes připomíná malá expozice. Němci zde stříleli po Němcích utíkajících z Německa do Německa… Spolu s informačními panely u horské silnice jsou atrakcí a současně mementem. Hlubočky ostatně ležely v letech 1938 až 1945 rovněž na podivné hranici.

Muzeální je také Harcká úzkorozchodná železnice s parní trakcí, která šplhá až na horské hřbety a je dnes využívána především turisty.

Wolfenbüttel hexagramVedle dokladů moderní historie v této oblasti nalezneme památky velmi staré, jakou je např. románský klášter v Königslutteru s jedinečnou sochařskou výzdobou, který patřil k císařské falci. Jiná románská falc se nachází v nedalekém Goslaru.

I ve Wolfenbüttlu, stejně jako v Hlubočkách, lze nalézt hexagram – šesticípou hvězdu. Stejně jako u nás ale nemá žádnou spojitost s židovstvím. Jedná se zde o symbol svobodných zednářů.

VolkswagenWolfsburg - město Volkswagenu

Jiným městem, které má ve jméně vlka je Wolfsburg, jehož vznik je spojen se založením automobilky Volkswagen roku 1938. Továrnu, ležící u plavebního kanálu spojujícího Labe s Weserou, je možno navštívit spolu s muzeem VW, které vystavuje např. legendárního „brouka“. My jsme ovšem zamířili do nového centra vědy a techniky v sousedství, jehož budovu navrhla světoznámá architektka Zaha Hadid.

Phaeno budovaJmenuje se „Phaeno“ jeko fenomén, jev, a právě na ty se instituce zaměřuje. Návštěvník si může na interaktivních exponátech vyzkoušet, jak vzniká říční delta, proč klenba nespadne, co se děje v termitišti, jak funguje gyrokompas, proč struny hrají, jak vznikne ze rtuti parabolické zrcadlo a mnoho dalšího.

Spící vojsko v pohoří Kyffhäuser

JPomník Kyffhäuserižně od Harcu se rozkládá menší pohoří Kyffhäuser, ke kterému se váže pověst podobná té o Blanických rytířích. Také zde má spící vojsko procitnout a vyrazit z hory proti nepříteli, až bude zemi nejhůř. V jeho čele však nestane svatý Václav, nýbrž císař Friedrich I. zvaný Barbarossa.

Mýtus má racionální jádro v krasovém charakteru zdejšího území s jeskyněmi. Na konci 19. stol. byl na Kyffhäuseru vystavěn monstrózní pomník, který zpodobuje spícího Barbarossu, ale hlavně císaře Viléma. Jeho autor navrhl i pomník bitvy národů u Lipska.

Inspirace pro Hlubočky?

Kulturní nádraží s knihovnouA nakonec ještě jedno srovnání. Bývalé nádraží ve Wolfenbüttlu, které už neslouží železnici, poskytlo po rekonstrukci prostor pro restauraci, kanceláře a městskou knihovnu, jejíž regály s knihami jsou vtipně označené: kolej 1., kolej 2. atd. Ta budova nese hrdý titul „Kulturbahnhof“, tedy kulturní nádraží. Jaká škoda, že to naše hlubočské je tomuto přívlastku tak vzdálené!

Marek Bohuš

Fotogalerie k článku:

Rubrika: Tipy na výlet |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (0)

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.