Člověk by měl mít povědomí o místě, kde žije

Publikováno 13. 01. 2010 v rubrice Rozhovory, Z historie obce « zpět « úvod

Historik Vědecké knihovny v Olomouci Jiří Glonek, který vyrůstal a žil v Hlubočkách téměř 25 let, nám poskytl rozhovor nejen o svých publikacích a objevení vzácného námořnického atlasu z 16. stol…

Během stěhování archiválií z hlavní budovy Vědecké knihovny v Olomouci v roce 2006 se ti podařilo objevit námořní atlas z roku 1563. Jaký jsi měl z toho pocit?

Portolánový (námořní) atlas z roku 1563Vypadalo to na rutinní jarní den. Stěhovali jsme s kolegou po částech trezor, kde byly uloženy nejcennější fondy knihovny (zejména rukopisy a prvotisky) ze staré budovy do zbrusu nové trezorové místnosti. Při té příležitosti jsme každou knihu čistili. Řada došla i na atlas, který svým zevnějškem (vazbou) nikterak nevynikal a navíc byl vložen do ochranného obalu. První ho vlastně otevřel kolega. Když spatřil mapy, automaticky mi ho donesl ukázat. Věděl, že mapy jsou moje srdcovka.

Je to zvláštní, ale já hned věděl, že jde o něco mimořádného, i když v podobných případech to člověku obvykle dochází postupně. Tep se mi zrychlil hlavně po tom, co jsem zjistil, že atlas má sice svoji knihovní signaturu, ale bez jakéhokoliv popisu.

Dá se nějakým způsobem vyčíslit jeho hodnota?

V obecné rovině lze podobné věci finančně ocenit stěží, zvláště u rukopisů, které jsou již svojí podstatou vždy originální a neopakovatelné, což je i případ atlasu. Na druhé straně má podle některých všechno svoji tržní cenu, i když já o tom nejsem absolutně přesvědčen. Nicméně i atlas musel být kvůli pozdější výstavě a pojistce takto oficiálně oceněn, přičemž odborníci došli k částce sedmi miliónů korun - co mapový list, to jeden milion korun. Je to moc nebo málo? Asi jak pro koho. Často záleží na mnoha specifických okolnostech.

Portolánový (námořní) atlas z roku 1563

Jako soudní znalec v oboru historických knižních fondů znám mnoho příkladů, kdy za totožnou starou mapu či tisk je ochotný zejména americký trh utratit pro běžného smrtelníka nepředstavitelné sumy peněz, než za jaké by se dala stejná věc prodat v Evropě (o ČR nemluvě). A s tím samozřejmě přímo souvisí i nelegální či legální vývoz našeho kulturního dědictví za hranice. I proto vítám jakoukoliv akvizici památek, které se v rámci naší republiky podaří zrealizovat. Je to jen kapka v moři, neboť opačným směrem putovalo zejména v 90. letech 20. století nepředstavitelné množství cenností.

Přitom akviziční politika státu, která by alespoň částečně nahrazovala vzniklé škody, neřkuli naše kulturní dědictví dále rozmnožovala, je žalostná. I v olomoucké vědecké knihovně se kdysi poměrně bohatá akviziční činnost utlumila na minimum. Každý rok proto putuje množství často unikátních knižních památek za hranice.

Jak je možné, že byl tento unikát tak dlouhou dobu skrytý?

Portolánový (námořní) atlas z roku 1563Vědecká knihovna v Olomouci je třetí největší knihovnou v republice, která v současnosti disponuje dvěma miliony knih. Její tzv. historický fond, rovněž jeden z největších v ČR, zahrnuje přes 65 000 starých tisků (tj. knih do roku 1800) a dále asi 1450 rukopisů a 2000 inkunábulí neboli prvotisků (knihy tištěné do roku 1500). Z toho je zřejmé, že v takovém množství se může ukrývat řada dokumentů, jejichž unikátnost se podaří odhalit až s odstupem. To je právě případ portolánového (námořního) atlasu, který byl donedávna  takříkajíc řadovým členem rukopisného fondu.

Atlas měl svou signaturu jako každá jiná kniha, ale již jsme nevěděli, jak cenný exemplář to je, neboť jakékoliv další údaje (autor díla, stáří apod.) u něj v záznamech chyběly. Má zásluha na znovuobjevení spočívá hlavně v tom, že jsem se nenechal odradit a chtěl o něm získat, i přes řadu komplikací, potřebné informace, neboť mi bylo ihned jasné, že to není běžný rukopis. Při následném pátrání jsem rovněž zjistil překvapující věc a sice, že o atlasu již ve 30. letech 20. století napsal studii jeden německý vědec, na jehož práci se později úplně zapomnělo. S ohledem na následující historické události (světová válka a následný odpor ke všemu německému) to není ani tak překvapivé. Ostatně dějiny znají tisíce podobných případů, kdy znovuobjevíme již dávno objevené.

Kniha Dějiny obce HlubočkyPro občany Hluboček jsi především známý jako spoluautor knihy Dějiny obce Hlubočky. Co tě vedlo k tomu zmapovat historický vývoj této obce?

V podstatě šlo o souhru příznivých okolností. Už delší dobu mě mrzelo, že tak velká a na historii bohatá obec nemá sepsané své dějiny, tak jako např. sousední Velká Bystřice. Koncem roku 2004 se k vydání publikace konečně postavila čelem i obec a já byl osloven, jestli bych se do sepsání nepustil. S jistým váháním jsem souhlasil. Byla to zároveň jedinečná možnost detailně poznat dějiny obce, ve které jsem vyrůstal, její světlé i stinné stránky. Lákala mě zároveň i možnost zprostředkovat vše i ostatním, neboť to pokládám za důležité. Člověk by zkrátka měl mít povědomí o místě, kde žije.

Práce s archivními prameny je velmi časově náročná. Jak dlouho jsi na knize pracoval?

Křest knihy Dějiny obce Hlubočky - Jiří GlonekPrávě ona časová náročnost způsobila mé váhání. Na sepsání a vydání celé knihy jsem dostal jen rok, což je podle mého dost šibeniční termín na tak velkou lokalitu. Nehledě na nutnost zpracovat i dějiny Posluchova, Hrubé Vody a Mariánského Údolí. Rozhodně jsem tu práci nechtěl odflinknout nebo sepsat nějakou lacinou kompilaci. Dilema jsem vyřešil přizváním mého bývalého kantora z univerzity, který měl navíc již bohaté zkušenosti s podobnými publikacemi. Ale i tak přiznávám, už bych se do něčeho podobného asi nepustil.

V tak krátké době projít a shromáždit všechny relevantní materiály a dát vše dohromady tak, aby měl výsledek hlavu i patu. No hrůza. Navíc tehdejší zima byla jedna z těch povedených a já jsem dost trpěl tím, že se kvůli totální zaneprázdněnosti nedostanu na běžky, lyže, no prostě na hory. K tomu jsem chodil běžně do práce, takže na překlady (většina archiválií z doby před  rokem 1945 byla samozřejmě v němčině) a psaní zbývaly jen večery a víkendy. A toho času stráveného v archivech! Rodina se v inkriminované době ocitla na druhé koleji. Jediným štěstím bylo, že s nezištnou pomocí přišla paní Alice Seidlerová, která nám dala k dispozici materiály, které nashromáždil její manžel.

Kniha je informačně hodně obsáhlá, máme přesto ještě dotaz: objevily se od doby jejího napsání nějaké další informace, které by jsi tam chtěl doplnit?

Křest knihy Dějiny obce Hlubočky - David Papajík, Jiří Glonek, Jozef Krajčovič, Ivoš FilípekPodle mě se vším spokojený autor není dobrý autor. Člověk se pořád vyvíjí, nachází neustále nové a nové materiály, takže když třeba s nějakým delším odstupem po sobě něco čtu, tak vidím, že bych ledaco už třeba napsal jinak, nebo bych využil nových poznatků atd. V případě Hluboček nejsem spokojený třeba s kapitolou o dějinách obce po roce 1948. Tlačil mě čas a navíc jsem byl limitován i celkovým předem rámcově dohodnutým rozsahem knihy. Musel jsem sáhnout i ke krácení. I tak bylo vedení obce, pokud jde o rozsah, benevolentní.

V obecné rovině navíc pokládám moderní dějiny za stále živý úsek historie. Přání obce bylo sepsat dějiny až do současnosti (2006). Z toho jsem ovšem nebyl zrovna nadšený, protože si myslím, že zejména na úsek po roce 1989 je potřeba nahlížet nejlépe s odstupem několika desetiletí. Jde o dějiny příliš živé a ještě neusazené. Při větším prostoru a času by bylo, myslím, cenné zakomponovat do textu i více vzpomínek pamětníků, kterých rapidně ubývá. A je to obrovská škoda, protože jejich vzpomínky na život v obci jsou neocenitelné. V mnoha případech je nedokážou nahradit ani kvanta archiválií. Proto je třeba vyzdvihnout zejména vzpomínky Rudolfa Klosse, který překonal častou nedůvěřivost a různé obavy pamětníků.

Sledoval jsi diskusi o čestném občanství Klementa Gottwalda v Hlubočkách a jeho následném odejmutí zastupitelstvem? Co si o tom myslíš? Tento počin byl také inspirován informacemi z Dějin obce Hlubočky.

Klement GottwaldDiskusi jsem z povzdálí sledoval a snahu o odebrání čestného občanství pokládám za poněkud nešťastné rozhodnutí. Přitom doufám, že zde nešlo pouze o projev opožděného, a z mého pohledu laciného, mnohdy ryze oportunistického, antikomunismu (prostého hlubší analýzy), který je neustále v naší polistopadové společnosti účelově živen. Máme právo přepisovat dějiny? Já myslím, že ne! A když už, tak ve zcela výjimečných případech, neboť každý zásah může být zároveň nebezpečným precedentem. Proto je třeba postupovat nanejvýš obezřetně a pokud použiji lékařskou terminologii, tak neinvazivně. Často totiž záleží na úhlu pohledu, či na tom, která ideologie je právě u moci.

Ani v nejmenším nechci zlehčovat zločiny gottwaldovké éry, ty jsou neoddiskutovatelné, ale položme si pro někoho snad nehoráznou otázku: „Víme dnes, jak se za 50 let budou hodnotit činy dnešních předních světových politiků?”

Já se obávám, že jich celá řada splňuje mnoho předpokladů, aby byli souzeni mezinárodním trestním tribunálem za mnohačetné  a flagrantní porušování mezinárodního práva, potažmo charty OSN či tzv. ženevských konvencí. Stejně jako dnes, tak i před 50 lety tomu bránilo geopolitické uspořádání světa. Extrémistický názor nebo holá skutečnost zbavená všeobjímajícího oportunismu? Každý nechť si udělá obrázek sám.

Měl bys návrh na nějaké další čestné občany, kteří se v historii zasloužili o naši obec?

Já osobně bych se velmi přimlouval za dodatečné udělení čestného občanství bývalému starostovi Franzi Enzmannovi, stojícímu v čele obce v krizových létech 1929-1938. Šlo o výjimečnou osobnost, jejíž morální kredit a význam sahá dalece za hranice regionu, o výraznou osobnost německého antifašismu, která stále reprezentuje fenomén hlubočského antifašismu jako celku.

Ignác Karel Machánek - zakladatel firmy Moravia (Zdroj: Dějiny obce Hlubočky)Jeho ocenění by znamenalo i satisfakci mnoha jiných, kteří se v neskutečně složité době a podmínkách dokázali vzepřít a aktivně bojovat proti  nacionálnímu socialismu a v neposlední řadě proti svým vlastním soukmenovcům.

Jelikož se tématu německého antifašismu v ČSR systematičtěji věnuji, vím, jak unikátní byl v tomto hlubočský region. Sám jsem měl možnost pozorovat překvapivé reakce z odborných kruhů při setkání historiků, kteří o hlubočských antifašistech a jejich unikátnosti v rámci republiky neměli příliš potuchy. Je to zkrátka kapitola z dějin obce, na kterou můžeme být právem hrdí. Ale jsou tu i jiní kandidáti z historie, jako členové rodiny Machanků (vlastníci Moravie), kteří obec a její rozvoj formovali více, než si dnes uvědomujeme.

Údajně v roce 1948 proběhl proces, kdy v Olomouci odsoudili k trestu smrti i některé lidi z Hluboček (později zmírněno na doživotí). Proč o tom není zmínka v Dějinách obce Hlubočky? Neví se to…? A případně proč to tehdejší režim dělal, když se všude píše, že Hlubočky byly „rudé” i ve 30. letech za Henleina?

Myslím, že jde o mýlku. Zmíněné procesy nemají žádnou souvislost s komunistickým převzetím moci v roce 1948. Patrně jde o rozsudky v rámci tzv. poválečného Mimořádného lidového soudu v Olomouci, jehož posláním bylo potrestat exponenty a kolaboranty nacistického režimu.

Jsi také autorem publikace s názvem Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá. Jakým úskalím jsi čelil při tvorbě této knihy?

Kniha Zaniklé obce Vojenského újezdu LibaváNapříklad dřívější neochota a částečná nedůvěra armády, která mi i přes oficiální doporučení univerzity odmítla dát povolení ke vstupu do vojenského prostoru, které se jinak celkem běžně vydávalo kdekomu. Nenechal jsem se odradit a do prostoru chodil „bádat”, tak jako řadu let před tím. Největším problémem bylo nashromáždit roztroušené archivní, fotografické a jiné materiály, které přežily poválečnou selekci všeho německého a vůbec necitlivé zacházení. Mnoho archiválií se v lepším případě ztratilo, ale daleko častěji skončilo v ohni či ve stoupě. Někdy se podařilo neocenitelné materiály naší historie zachránit a předat do archivu jen díky obětavým nadšencům, kteří pochopili jejich význam. To je kupříkladu případ Pavla Petržely z Hluboček. Škoda, že se takovýchto osvícených občanů dříve nenašlo víc.

Zdá se, že o tuto knihu byl velký zájem, protože byla brzy vyprodána…

První vydání i následný dotisk (celkem 1600 kusů) je prakticky rozebrán. Kniha představuje asi deset let práce a postupného shromažďování materiálů. Původně jde o diplomovou práci, kterou jsem ale později úplně přepracoval.

Na čem v současnosti pracuješ? Můžeme se v nejbližší době dočkat nějaké tvé další publikace?

No, času už rozhodně není tolik jako v minulosti, takže jde hlavně o jednotlivé studie a konferenční příspěvky. Právě jsem dokončil text o raritních materiálech k počátkům turistiky v Jeseníkách z Vědecké knihovny v Olomouci (Opravdu moc zajímavé téma, které mě okamžitě pohltilo. Myslím, že se ve vztahu k Hlubočkám vůbec neví o velké roli a mecenášství rodiny Machanků). S kolegou z práce dále chystáme příspěvek o barokních (klášterních) olomouckých knihovnách k chystané velké reprezentativní výstavě Olomoucké baroko a v obrysech mám nachystán i jeden konferenční článek věnovaný poválečné situaci a náladám německého obyvatelstva v bývalém politickém okrese Moravský Beroun.

Máš nějaký vzkaz pro naše čtenáře?

Nechci, aby to vyznělo jako klišé, ale snad aby se lidé k sobě navzájem i ke svému okolí nechovali lhostejně a aby vše neviděli pouze černobíle a povrchně, do čehož jsme dnes a denně tlačeni naším převážně ubohým mainstreamem.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho dalších úspěchů v profesním i osobním životě…

Petr Kupka, Petr Plíska a kolektiv

Mohlo by vás také zajímat:

Rubrika: Rozhovory, Z historie obce |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (23)

  1. Josef Hrbek (15.01.2010 - 14:30) odpovědět IP: 88.146.150.236

    “Diskusi (o čestném občanství Klementa Gottwalda v Hlubočkách) jsem z povzdálí sledoval a snahu o odebrání čestného občanství pokládám za poněkud nešťastné rozhodnutí…”, píše krom jiného Jiří Glonek.

    Z povzdálí sledoval a pokládá za nešťastné…., co to je?!! Alibismus?
    V diskuzi k tomuto tématu se vyjádřil kde kdo včetně Stróhala a Brósila, proč tedy ne Jiří Glonek?

    Netuším….

    Klement Gottwald byl Čestným občanem Hluboček 59 let, to mu už nikdo neodpáře, za sebe ale mohu říct, že jsem rád, že se Klement Gottwald jako Čestný občan obce Hlubočky nedožil šedesátin a jestli tomuto kdokoliv říká přepisování dějin či historie, tak se nedá nic dělat!!

    Josef Hrbek

    1. Petr Prášil (16.01.2010 - 11:05) odpovědět IP: 77.48.75.105

      Souhlasím s Pepou Hrbkem!

  2. Jiri Glonek (16.01.2010 - 15:35) odpovědět IP: 88.101.232.22

    Pane Hrbku, za prve jste me vubec nepochopil, a za druhe pokladam za zbytecnou ztratu casu ucastnit se podobnych diskuzi, kde se zhusta pouze mlati prazdna slama.Tolik na vysvetlenou.

    1. Jana (18.01.2010 - 10:15) odpovědět IP: 88.146.136.117

      Dobrý den,
      děkuji za fakt povedený rozhovor. Nedá mi to však a musím se pana Glonka zastat. Pane Hrbku, pan Glonek pouze odpověděl slušně na otázku a odpověděl na ni navíc i pohledem historika. To vy jej v podstatě napadáte jen za to, že má jiný názor. Ale není to náhodou to, co dělali právě komunisté? Tudíž je podle mne pan Glonek daleko demokratičtější člověk než vy, byť by nechal Gottwaldovi jeho čestné občanství. Také s panem Glonkem souhlasím, že se v naší společnosti objevuje oportunistický antikomunismus. Někdy mám až pocit, že se jedná opravdu jen o jakési “hony na čarodějnice”. Ale historii nezměníme a i podle mě je úplně jedno, kdo je či není čestným občanem nějaké obce, ale aby si lidé uvědomovali, co se v minulosti stalo špatně či dobře a poučili se. Ostatně, copak víme, jak budeme za 20 a více let hodnotit dnešní vládu?
      Pane Glonku, přeji vám dlouhou a úspěšnou kariéru.

    2. Josef Hrbek (19.01.2010 - 11:55) odpovědět IP: 88.146.150.236

      “….aby se lidé k sobě navzájem i ke svému okolí nechovali lhostejně a aby vše neviděli pouze černobíle a povrchně, do čehož jsme dnes a denně tlačeni naším převážně ubohým mainstreamem.”…!!

  3. Josef Hrbek (18.01.2010 - 11:30) odpovědět IP: 88.146.150.236

    Dobrý den všem!

    Paní Jano,
    děkuji Vám za příspěvek, přestože s jeho obsahem nesouhlasím;

    nenapadám přece pana Glonka za jiný názor, mrzí mě přístup, kdy po bitvě je kde kdo generál.

    Diskuze o Čestném občanství K.G. probíhala na těchto stránkách dlouho a přestože považoval za zbytečnou ztrátu času účastnit se podobných diskuzí, kde se mlátí pouze prázdná sláma, pan Glonek ji z povzdálí sledoval; to pro něj ztráta času nebyla.

    Ale kdo jiný víc, než právě erudovaný člověk, by měl přijít se svou troškou do mlýna a diskuzi, kde se mlátí prázdná sláma, uvést na pravou míru?? Dle mého mínění pan Glonek toto fundovaně udělat měl, dokonce si myslím, že pro tak vzdělaného člověka, jakým pan Glonek bezpochyby je, to mělo být morální povinností!!

    Právě proto přece vznikly tyto stránky, aby se zde diskutovalo, tříbily se názory a nacházela se ta nejlepší řešení. A jak jsem již napsal výše, nezúčastnit se diskuze a po bitvě kritizovat mi přijde alibististické až zbabělé.

    Jestli Vám můj přístup, paní Jano, přijde nedemokratický, je mi to vážně upřímně líto. Nechci nikoho urazit ani se nikoho dotknout, ale nemohu souhlasit s názorem, že je úplně jedno, kdo je či není Čestným občanem naší obce!

    Josef Hrbek

    1. L. Erbesová (19.01.2010 - 8:49) odpovědět IP: 217.170.97.33

      Pepo, i já jsem z povzdálí sledovala diskuzi O čestném občanství K.G., protože pokud se diskuze účastní takové osobnosti jako Stróhal a Brósil, je zapojování do nich i pro mě zbytečná ztráta času…. A trošku mě mrzí, žes z opravdu velmi dobrého rozhovoru vypíchl zase jen tvého oblíbeného Klému…. Redaktorům hlubocky.eu přeji, aby našli v této obci více vyznamných osobností jako je Jiří Glonek a aby opět věděli, na co je důležité se ptát a jak se ptát.

      1. Josef Hrbek (19.01.2010 - 12:00) odpovědět IP: 88.146.150.236
  4. Josef Hrbek (19.01.2010 - 11:17) odpovědět IP: 88.146.150.236

    Zdravím všechny, Tebe zvlášť, Ludmilo!

    Aby se tedy diskuze o čemkoliv mohla účastnit i místní inteligence včetně nejvyšších představitelů obce, bude muset Redakční rada v pravidlech pro fungování tohoto webu zakázat přístup Stróhalovi a Brósilovi či tento web jinak cenzurovat??

    To myslíte vážně?!!

    To raději nechť Redakční rada vyslyší zbožné přání našeho pana starosty, tyto stránky zamkne na sedm západů a zahodí klíč!

    Spaste svoje duše!

    Josef Hrbek

  5. Petr Plíska (19.01.2010 - 16:46) odpovědět IP: 77.48.155.39

    Jak je vidno, tak Klement Gottwald je věčné kontroverzní téma a opět tu rozpoutává diskusi. Není to ovšem jen tento případ. Jsou obce a města, kde byli či jsou čestnými občany např. Konrad Henlein (Králíky), Adolf Hitler (Lanškroun), J. V. Stalin (Chrudim) apod. a vyvolalo to tam také vášnivé debaty. Docela mě překvapuje stanovisko řady historiků i zastupitelů, kteří se staví k odebírání čestných občanství těmto „nečestným“ lidem skepticky. Možná kdyby se více vžili do role současných občanů, dívali by se na to jinak.

    Nebezpečný precedent podle mě vznikl už tím, že vůbec tito pohlaváři totalitních režimů čestné občanství obdrželi - naprosto nezaslouženě a populisticky. Takto bychom totiž mohli ocenit kohokoliv, kdo je zrovna u moci, aniž by se jakkoliv zasloužil o rozvoj obce nebo státu. Zrovna toto je dle mého názoru jeden z těch vyjímečných případů, kdy lze dějiny přepsat resp. lépe řečeno narovnat.

    Proč je např. propagace nacistických symbolů v naší zemi zakázána, ale zároveň jsou nejvyšší představitelé tohoto režimu stále podporováni jako čestní občané? Není to postavené na hlavu? Stejně jako hned po roce 1989 byly přejmenovány některé ulice, měla být zrušena i tato čestná občanství a nikdo by se nad tím příliš nepozastavoval. Nyní se tohle téma znevažuje a „mlátí prázdná sláma“. Pravdou ale je, že kdyby nevyšla kniha Dějiny obce Hlubočky v r. 2006, možná bychom o tom dodnes ani nevěděli.

    Osobně jsem byl pro zrušení čestného občanství Klementu Gottwaldovi a jsem rád, že se tak stalo. Nejedná se přitom o antikomunistický oportunismus, ale o férovost při udělování takovýchto občanských titulů. Když bych porovnal přínos K. Gottwalda třeba s I. K. Machánkem pro naši obec, tak se mi chce skoro až parafrázovat Cimrmana: „Kam se hrabe Klement, to se nedá srovnat!“

    Měli bychom raději ocenit čestným občanstvím osobnosti, které se v minulosti prokazatelně zasloužili o naší obec, a na které můžeme být právem hrdi. Proto je dobře, že Jirka Glonek v rozhovoru vyzdvihl přínos někdejšího starosty Franze Enzmanna a rodiny Machánků. Za zmínku stojí určitě i jméno Josefa Zvěřiny, zakladatele železářských hutí v Mar. Údolí. A jistě by se našli i další adepti…

  6. Petr Kupka (21.01.2010 - 22:21) odpovědět IP: 217.170.97.36

    Je přinejmenším úsměvné sledovat, jak lidé, kteří v době “vlády jedné strany” byli ještě v plenkách nebo nebyli vůbec na světě, hodnotí někdejší politickou situaci velmi jednostranně a přesně v duchu výše kritizovaného “po bitvě je každý generál”. Jsem toho názoru, že na základě dnešních pohledů, bez prožití si i tragických událostí, nelze dějiny jakkoliv překrucovat. Přesto jsme toho dnes a denně svědky, přičemž dochází k tomu, že tehdejší dění bývá interpretováno mnohdy jinak, než jak je skutečně zažili mnozí lidé. A měnit historii v souladu se současným chápáním světa je zcela totožné s tím, co je nyní například některými antikomunisty vnímáno jako populistické gesto ve vztahu k udělování čestného občanství těm, kteří byli dříve u moci. Jinými slovy, udělit Gottwaldovi čestné občanství v rámci “budování lepších zítřků pro pracující lid” je to samé jako mu ho dnes, na základě často dosti povrchního uvažování, odejmout.

  7. Petr Prášil (22.01.2010 - 17:37) odpovědět IP: 88.146.221.133

    Já jsem na ZO Hlubočky vždy hlasoval pro odnětí čestného občanství Klementu Gottwaldovi. A můj názoj je, že to přepisování historie nebylo! Tento představitel zločinecké organizace byl čestným občanem Hluboček 59 let (bohužel) a tak to již v kronikách zůstane zaznamenané. Z mého pohledu je jen dobře, že již čestným občanem není a snad již nikdy nebude! Přeji hezký den.

  8. Petr Kupka (22.01.2010 - 18:08) odpovědět IP: 217.170.97.36

    Je škoda, že se diskuse k tomuto článku točí pouze okolo Gottwaldova občanství. Copak je tak důležité, kdo dnes je, či není čestným občanem obce, kterou zapomněli zasypat hnojem?

    1. Josef Hrbek (24.01.2010 - 3:19) odpovědět IP: 88.146.150.236

      Žertuješ, šéfredaktore?

      Josef Hrbek

  9. Petr (22.01.2010 - 22:56) odpovědět IP: 83.208.132.213

    Začal hon na čarodějnice….
    Tento tyran své doby neplivl v Hlubočkách ani na trávník, zato p.Hrbek toho stihl daleko víc. Díky současnému režimu je čistej jak Klement ve své době.

  10. Karel Šiška (24.01.2010 - 19:51) odpovědět IP: 217.170.97.36

    Směšují se dvě věci - hodnocení Gottwalda (respektive komunistického režimu jako takového) a otázka významu (a vůbec práva) odnětí jednou již uděleného čestného občanství.
    Jednoznačně už jen za to, jak se komunisté zachovali k těm lidem, kteří za republiku bojovali ve válce (což ani v Evropě asi nemělo obdoby), si žádné čestné občanství nezasloužil. Druhou otázkou ale je, zda lze občanství, které již jednou bylo uděleno, vůbec odejmout a zda to má smysl…. V ideálním případě by o tom asi měli rozhodovat ti, kteří čestné občanství tehdy udělili, to dnes už ale není možné.
    Pro odnětí čestného občanství jsem nakonec hlasoval právě z toho důvodu, abych vyjádřil svůj nesouhlas s tím, co komunisté reprezentováni Gottwaldem zejména v padesátých letech v republice dělali.
    Nejde mi o “přepisování” historie a v dějinách nepochybně navždy zůstane, že Gottwald byl čestným občanem Hluboček. V určitém období mu bylo čestné občanství uděleno, ale stejně tak mu bylo někdy odňato. Jestli to bylo dobře, nebo ne, samozřejmě může posoudit v budoucnu někdo jiný. Já jsem se ale při vědomí dnešního stavu “vyrovnání se” s minulostí a s ohledem na konkrétní stav v Hlubočkách rozhodl v dané situaci hlasovat “pro”.

  11. Petr Plíska (25.01.2010 - 13:20) odpovědět IP: 77.48.155.39

    Pro všechny, které zajímá téma čestného občanství - můžete se podívat na dokument “Čestní a nečestní” z cyklu České televize “Ta naše povaha česká”. Odkaz je zde:
    http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/409235100011020-ta-nase-povaha-ceska/
    (Premiéra: 14. 10. 2009 20:00 ČT2, Délka: 24 min.)

  12. Jindřich Stróhal (09.02.2010 - 13:39) odpovědět IP: 158.194.46.79

    Pánové a Dámy!
    Zrovna dnes jsem se vrátil z cesty po Severní K. a nevěřím vlastním očím. Oheň vášní okolo historicky velkolepé postavy K. G. se opět rozhořel a nabral na síle. Je přeci jen možné, že holistickému pohledu na svět bude učiněno zadost a my přestaneme myslet lineárně a začneme uvažovat v rámci širší cirkulární kauzality? Kdy příčina stává se následkem a následek příčinou? Minulost - Přítomnost - Budoucnost jsou propojeny stejným způsobem. A navíc stejně tak vše v tomto světě. Od kladiva, srpu či hvězdy až po složité nukleární reakce nebo uvažování obecních zastupitelů. Vše jest jedno a jedno jest vším. Proto je v pořádku, aby čestné občanství bylo K. G. vráceno. Reprezentuji tuto dimenzi výše popsaného a spolu se mnou i mnozí milí občané Hluboček, Mariánského Údolí, Posluchova, Kovákova i Mrskles a dokonce i jeden starý houbař z Kozlova, který si nedávno připojil internet (zdravím tě Míro!) Vraťme čestné občanství Klementu Gottwaldovi! Vyhlašuji tímto petici občanů, prosím reagujte na tento příspěvek a posílejte své hlasy, kdo chcete stejnou správnou věc! Děkuji!
    Jindřich Stróhal

  13. Jitka Podbělská (10.02.2010 - 12:41) odpovědět IP: 88.103.252.35

    Vážení čtenáři,
    jakožto studovaná socioložka jsem se nad těmito Vašimi názory docela vrtěla. Místy jsem znervózněla, když na mne útočily mnohé radikální názory ohledně měnění minulosti či současnosti. Přeci jen, pokud by nějaký dnešní občan jakéhokoli města spáchal to či ono, zruší mu kvůli tomu občanství? Byť regulérní. U čestného občanství je poněkud více věc choulostivá. Klement Gottwald prostě měl čestné občanství, a i když spáchal mnohé nelibé činy, je přece dáno nám odvrátit se od zla. Copak se od něho odvracíme, když se v tomto neustále vrtáme? A navíc, Klement Gottwald snad stačil za těch několik let udělat i něco dobrého, nebyl to přeci nějaký psychopat, který od rána do večera rozdával rozsudky smrti! Mnohým lidem v té době pomohl, byl vzorem pro mladé i staré. Moje teta měla jeho fotku v ložnici a často vyprávěla různé jeho skutky, které pro mne byly skutečnou inspirací! I mne tedy pomohl. Když tak přísně soudíte a chcete hned měnit soupisy čestných občanů, myslíte při tom na to, jak budou později soudit Vás? Soudíte své činy stejně přísným metrem? Nuže…

    Přeji pěkný den

  14. leopold bubeníček (10.02.2010 - 13:53) odpovědět IP: 88.102.11.243

    …. a nebylo by lepší neudělovat “čestné občanství” vůbec ? Osobně si myslím, že by bylo nejlépe na toto téma diskusi definitivně ukončit.

    Bubeníček

  15. Klement Gottwald (12.02.2010 - 15:51) odpovědět IP: 158.194.46.63

    Vážení soudruzi a milé soudružky
    rád bych tímto poděkoval Jindřichu Stróhalovi a Josefu Brósilovi, oba neúnavně razili jistou ideu, týkající se mé osoby. Děkuji rovněž všem sympatizantům a diskutérům na Vašem webu. Děkuji šéfredaktorovi panu Kupkovi za trefný komentář uvedený v závorce a za úvodní článek z 12. 8. 2008, který tuto výměnu názorů odstartoval. Pan Bubeníček má pravdu. A navíc! Já již o čestné občanství Vaší obce nestojím (”Copak je tak důležité, kdo dnes je, či není čestným občanem obce, kterou zapomněli zasypat hnojem?”), užil jsem si ho již dostatečně dlouho, celých 59 let! Auroro stůj při mě!
    Dozvěděl jsem se rovněž, že občané Kozlova mi ve vojenském prostoru Libavá chtějí vztyčit menší pomník a otevřít malé muzeum, které bude skryté někde poblíž Varhoště. Kdo ho najde, může prý shlédnout jisté zajímavosti.
    A já nato: “Klidně to muzeum otevřete, já tam chodit nebudu, když lidé chtějí…”
    S úctou Váš Klement Gottwald

  16. Petr Plíska (22.02.2011 - 14:22) odpovědět IP: 77.48.155.242

    Jiří Glonek s kolegou Lubomírem Novotným napsali další knihu z historie našeho kraje - o olomouckém lékaři Remešovi. V Olomouckém Večerníku vyšel k tomuto rozhovor, ze kterého citujeme úryvek:

    Při sepisování Dějin Hluboček jsem narážel na jednotlivé příběhy. Člověk viděl čím dál víc, že svět nebyl černobílý, není a nebude. Historie se musí vždy posuzovat v nějakém kontextu, což platilo i v chování Němců před, během a po válce. Hlubočky byly například opravdu anomálie. Dlouhá desetiletí zde fungoval podnik Moravia, díky čemuž se zde zformovalo silné dělnické hnutí, jehož představitelé, ač Němci, bojovali proti nacismu. Podobné to bylo i v mnoha obcích na Libavsku, odkud docházela spoustu dělníků za prací do Moravie. Je pozoruhodné, že ve svém antifašistickém postoji vytrvali přes četné perzekuce i během druhé světové války. To bylo obdivuhodné, protože takříkajíc bojovali proti svým. Vždyť názorově rozdělené byly i jednotlivé rodiny. Jeden člen rodiny byl přesvědčený nacista, druhý naopak přívrženec levice – antifašista…

    Celý rozhovor na adrese: http://vecernikol.cz/spolecnost/interview/316-olomoucka-vedecka-knihovna-skryva-jeste-rady-pokladu.html

  17. DESTRUCTO (16.03.2011 - 11:59) odpovědět IP: 88.146.150.2

    Ty jo tak jsem to precetl vsechno a nestiham kolik energie a casu venujete takovym píp píp