Bryo con brio čili o mechu bez dechu

Publikováno 03. 05. 2011 v rubrice Příroda, Tipy na výlet « zpět « úvod

Dvouhroteček různotvárný  (Dicranella heteromalla)Druhou dubnovou sobotu uspořádala Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UP ve spolupráci s Moravskoslezskou pobočkou České botanické společnosti exkurzi pro studenty i veřejnost. Protože jejím cílem bylo údolí Bystřice mezi Domašovem n. B. a Jívovou v hlubočském sousedství, rádi jsme se k jarní botanické vycházce připojili. Hned na úvod vysvětlíme poněkud záhadný nadpis této zprávy.

RNDr. Zbyněk HradílekAč na Hané už lesy rozkvétají, hluboké údolí Bystřice, navíc se svou nadmořskou výškou, má v tomto směru zpoždění. Chladné počasí, provázené větrem, pocítili účastníci akce na vlastní kůži. Kvetoucích rostlin ještě k vidění mnoho nebylo, a proto se vedoucí výpravy RNDr. Zbyněk Hradílek zaměřil na mechorosty, které jsou jeho specializací a touto dobou jsou dobře viditelné a přístupné.

Mechy se nazývají Bryo

Mechy se nazývají Bryo (phytae) podle řeckého slova bryon, což znamená poupě, pupen, výhonek nebo také dítě a celý obor nese název bryologie. Výraz con brio (s ohnivostí, živostí) zase pochází z italštiny a je dobře znám milovníkům hudby. Souvisí s ním výrazy briliant, brilantina i beryl a brýle které v jádru znamenají třpytící se, skvící se, skvělý, přeneseně znamenitý, zkrátka brilantní.

CÚčastníci exkurzeo víme o mechu?

Mech nepatří k přírodninám, nad kterými by se běžnému smrtelníkovi tajil dech. Nekvete barevně ani výraznými květy, nevoní, neléčí a ke všemu kazí trávník (myslí si laik a v mnohém se mýlí). Mimochodem, výraz „omšelý“ znamená prostě porostlý mechem. Řadí se k rostlinám, které s výjimkou pohodlného posezení v přírodě většinou přehlížíme. Ne tak naši předci a samozřejmě bryologové. Náš průvodce obohatil odborný výklad také o informace, vztahující se k praktickému využití mechu.

Využití mechu

Měřík čeřitý  (Plagiomnium undulatum)

Tak například mech kostrbatec zelený se vyskytuje v bohatých porostech, je relativně robustní a proto byl dříve využíván jako balicí materiál na křehké zboží a také k utěsnění a tepelné izolaci roubených staveb. Rokyt cypřišovitý je podobně bohaté stavby a užívalo se jej k plnění polštářů, které činil nejen měkkými, ale měl vyvolávat i příjemné sny – odtud jeho vědecký název Hypnum (od řeckého hypnos – spánek; srovnej hypnóza).

Jak vidno, mohou být věci opomíjené a „neviditelné“ velmi zajímavé a otevírání očí bylo (alespoň v mém případě) v sobotu na pořadu dne.

Názvosloví

Kostrbatec zelený  (Rhytidiadelphus squarrosus)

Z 860 druhů mechorostů, které se v České republice vyskytují jsme nalezli zástupce těchto rodů: baňatka, bezvláska, děrkavka, dvouhroteček, klanozoubek, kroucenec, lesklec, měřík, paprutka, ploník, porostnice, prutník (Bryum), rohozub, rokyt, srpnatka, trněnka. Jako první začal české názvy pro mechy vytvářet botanik Filip Maxmilián Opiz, který už roku 1808 zavedl devět českých jmen mechorostů (např. dnešní ploník nazval – „mnohowlasek“).

Všechny novotvary ovšem podlehly „konkurenčnímu tlaku“ vynálezců české vědecké terminologie, bratří Jana Svatopluka a Karla Bořivoje Preslových, kteří nás obdařili výše jmenovanými názvy.

Životní podmínky mechorostů

Travník Schreberův  (Pleurozium schreberi)Velká část mechů roste na rozpadajícím se dřevě, přičemž každému druhu vyhovuje jiný stupeň rozkladu dřeva. Zatímco některé druhy žijí na kůře zdravých stromů, jiné ji osídlují po odumření a další jejich příbuzní se postupně na dřevě střídají až do úplného zániku kmene. Bylo vypozorováno, že mocný kmen dubu potřebuje 50 až 70 let, než se změní v humus.

Aby mohly všechny tyto druhy mechů přežít, musí mít dostatek vhodného prostředí tzn. dřeva v různém stadiu rozkladu, což v běžných hospodářských lesích nebývá. Proto jsou tak cenné odumřelé kmeny, které zdánlivě bez užitku práchnivějí v lese. Rádi je mají nejen fotografové (v beskydském pralese Mionší je fotografoval Josef Sudek), ale i celá řada rostlinných a živočišných organismů v nich žijících a nakonec i bryologové.

Trasa exkurze

Zkrutek vláhojevný (Funaria hygrometrica)

Trasa výkladem zhusta přerušovaného pochodu vedla od Domašova, údolím Bystřice ke Smilovskému mlýnu, přes přírodní památku „Kamenné proudy u Domašova“, kde je na mrazových srubech a kamenných proudech možno se seznámit s horninovým podkladem oblasti, stejně jako pohledem do tzv. železničního lomu na protějším svahu.

Podloží tvoří horniny droba, břidlice a slepence, které jsou kyselé a nikterak výživné (mechy s vyššími nároky na vápník se musejí spokojit s vápennou omítkou ve zdivu zdejších staveb a označují se spolu s druhy, které profitují z přítomnosti člověka jako apofyty).

Vycházka kopírovala naučnou stezku Údolím Bystřice, kde jsme si mohli na informačních panelech přečíst, co zde bude růst a kvést za několik týdnů či měsíců.

Další kvetoucí rostliny

Devětsil lékařský

Některé kvetoucí rostliny však přece jen už vyrazily. Byly to: devětsil bílý a lékařský, mokrýš střídavolistý, bika chlupatá, zapalice žluťuchovitá, bažanka vytrvalá, kyčelnice cibulkonosná i devítilistá, lýkovec jedovatý, plicník tmavý, huseníček rolní ad. Jestli vyrazíte za jarní květenou v těchto dnech, přibyla k mechům řada dalších kvetoucích rostlin.

Pro zájemce, kteří se o mechorostech chtějí dozvědět více, informace jsou na webu www.bryo.cz.

Autor děkuje RNDr. Zbyňku Hradílkovi za připomínky k textu a Štěpánu Kovalovi za poskytnuté snímky (jedná se o druhy, které se v údolí Bystřice vyskytují).

  • text: Mgr. Marek Bohuš
  • foto mechorostů: Štěpán Koval
  • ostatní snímky: autor

Fotogalerie k článku:

Rubrika: Příroda, Tipy na výlet |  
Možnosti sdílení: Více |

Komentáře k článku (1)

  1. Jiří Huf (05.11.2011 - 23:26) odpovědět IP: 77.48.155.98

    Bohužel pozdě, ale přesto děkuji za inspiraci!

Zanechte komentář

Jméno - vyžadováno

E-mail (nebude zveřejněn) - vyžadováno


Přečtěte si nejprve pravidla pro fungování webu www.hlubocky.eu
Vulgarity, urážky, nadávky, spam apod. budou automaticky nebo následně smazány.